Jsem psychopat
9. prosince 2018
Reportér 12/2018 · Číslo 52Jsem psychopat
Když jsem na začátku léta ležela na operačním stole a čekala na narkózu, přiběhl za mnou, aby mě povzbudil a ujistil, že bude průběh mé transplantace ledvin a slinivky průběžně kontrolovat, zatímco ve vedlejším sále bude transplantovat játra. Tohle je Jiří Froněk – světová špička oboru, šéf transplantačních chirurgů pražského IKEM.
Jiří Froněk na psychiku pacientů skutečně nezapomíná. Když jsem po těžkém zákroku ležela na jipce, stál nade mnou a naoko přísně opakoval: „Usmějte se! Usmějte se!“ Ztěžka jsem se usmála – a ono to fungovalo.
Ve chvíli, kdy pacient už leží na operačním stole…
Což opravdu nejde. Anesteziolog pacientovi podá léky, aby ho „uspal“. Tedy dostane léky na spaní a proti bolesti. Tím začíná lidově řečeno narkóza. Ve chvíli, kdy ten pacient spí, my se zeptáme anesteziologa, zda můžeme začít operovat. Jestliže řekne ano, já se ještě vždycky zeptám, jestli byla pacientovi podána antibiotika a imunosuprese (léky bránící organismu odmítnout cizí orgány – pozn. red.). Poté začneme operovat.
Máme statistiky, které cosi říkají, ale musíme být velmi opatrní na to, jak ta data reprodukujeme.
Ve chvíli, kdy víme, že ledvina funguje v průměru osm nebo devět let, je potřeba si uvědomit, že nám do toho spadne široká skupina transplantací a příjemců. Může to být ledvina od mladého dárce, který zemřel při dopravní nehodě. Ale zrovna tak to může být ledvina od staršího dárce, kterému je nad osmdesát let a dostal mozkovou mrtvici. I takový orgán je možné vyhodnotit jako vhodný k transplantaci. Takovéto dvě ledviny se ale samozřejmě liší v tom, jak dlouho budou fungovat. A pak se transplantují pacienti, třeba mladí, nebo dokonce děti, kteří nemají jinou chorobu než nemoc ledvin. Ti mají celý život před sebou. Jiní pacienti k tomu mají cukrovku, jsou po dvou infarktech, nebo mají vyšší riziko nádoru. A teď všechny tyto typy příjemců a ledvin hodíme do jednoho pytle, pomícháme a vznikne nám ten průměr osm až devět let. Tedy já si myslím, že to číslo máme mít, ale musíme být velmi opatrní v jeho použití a interpretaci.
Podpořte Reportér sdílením článku
Pracovala v redakci deníku Lidové novin, pro které pravidelně připravovala profilové rozhovory s významným osobnostmi. Od září 2009 pracovala v časopisu Týden. Za svou práci získala novinářskou Cenu Ferdinanda Peroutky. Vydala několik knih. Spolupracovala s Českým rozhlasem.