Potkáš ještě většího blázna, než jsi ty

Je pátek 21. srpna a v zatopeném lomu Jesenný v Podkrkonoší nedaleko Železného Brodu se do pozdního odpoledne vynořují dva muži. Na břehu je vítají desítky lidí, natáčejí televizní štáby, ale než se budou objímat s přáteli a odpovídat reportérům, odvádí je MUDr. Štěpán Novotný, specialista na hyperbarickou medicínu, ke zdravotní prohlídce. Profesionální potápěči František Harant a Matyáš Šanda totiž právě ukončili sedmidenní pobyt ve stanici DeepLab H03 Naty. V hloubce osmi metrů strávili přesně 168 hodin a 168 minut, tedy nový český rekord, a další čtyři hodiny se mačkali v návratovém modulu během dekompresního výstupu.

Projekt Hydronaut slavil první úspěch. Cílem ovšem nebylo překonání rok starého rekordu Davida Vondráška a Václava Gabriela (168 hodin a 15 minut pod vodou), to byla jen třešnička na dortu a motivace vydržet, ale šlo o výzkum vlivu extrémního prostředí, vlhkosti, tlaku, vyššího obsahu oxidu uhličitého (CO2) a izolace na chování člověka. Na celém příběhu je fascinující, že nejde o státní ani armádní projekt, ale o práci, finance a nadšení desítek lidí, kteří projektu věnovali léta svého života.

Jméno podle dcery

Na souši vypadala DeepLab H03 Naty (lodím se dávají ženská jména a dcera konstruktéra Matyáše se jmenuje Natálka) jako rozkročená moucha. Pokud fandíte vesmírnému programu, bude vám spíš připomínat měsíční modul Eagle z programu Apollo. Kosmické tvary a elegance se čtyřicetitunovému žluto-bílo-černému kolosu rozhodně nedají upřít.

Stanice, respektive celý projekt Hydronaut slouží k výzkumu chování lidí v extrémním prostředí a ke sběru vědeckých dat využitelných mimo jiné ve vesmírném výzkumu. Nechat lidi zavřené týden pod vodou, tedy bez možnosti prásknout za sebou dveřmi, když je to přestane bavit, je totiž výzkum reálného chování a reakcí posádky i podpůrného týmu; nejde tedy o simulaci ani trenažér. O to jsou výsledky cennější.

Princip stanice, respektive výzkumu v ní prováděného, je postavený na tom, že krev potápěče se při dlouhodobém pobytu pod vodou, kde je tělo vystaveno tlaku, nasytí dusíkem. Ten při rychlém vynoření vytvoří v krvi bublinky, které mohou zapříčinit dekompresní nemoc s život ohrožujícími následky. Pokud tedy zavřete posádku na několik dní až týdnů pod vodu, je třeba počítat s tím, že její návrat se bude počítat na mnoho hodin postupného vynořování, během kterých se bublinky v krvi rozpustí.