Intelektuál bez citu

Povídka pro květnový Reportér líčí příběh člověka, který velmi brzy propadne násilí. Text je to temný a drsný – četba pouze na vlastní nebezpečí.

Milan nedokázal milovat. Jeho srdce bylo z kamene. Už jako dítě snil o tom, že bude bohatý. Peníze byly totiž to jediné, co mu dávalo smysl.

Jeho rodiče byli chudí a on jim to nedokázal odpustit.

„Proč?“ ptal se jich. „Kolikrát nemáme ani co do huby,“ dodával a velice se tím rmoutil.

Táta i máma chodili do práce, a přesto trpěli nedostatkem. Výrazný podíl na tom sehrávaly i dluhy a jejich marné splácení, které nebralo konce.

Milan zastával názor, že by měli raději krást.