Povaleči kontinentální

Zájem o kavárenskou „lumpen“ kulturu vynesly nezvykle vysoko prezidentské výroky z poslední doby. Přibližme si tedy jedno z kavárenských doupat konce 19. století: kavárnu Continental, která se nacházela v hotelu U Modré hvězdy v pražské ulici Na Příkopě. Od zbourání legendárního hotelu, který stával na místě dnešní České národní banky, uplyne letos v květnu osmdesát let.

Interiér kavárny Continental působí sice impozantním dojmem, ale ze snímku je patrná jistá ospalost. Vznikl snímek brzy ráno? Nebo uprostřed dne během horkého léta? Nejvíce světla zřejmě dopadalo do kavárny odpoledne, ovšem z fotografického hlediska to nemuselo být nejvhodnější: velký rozdíl v nasvícení scény, čili hluboké stíny i prudké světlo v jednom záběru, bylo tehdy obtížné technicky zvládnout. Fotograf se musel rozhodnout, zda pořídí záběr s důrazem na tmavé kouty, nebo na ty světlé. Buď byly bez kresby detailů tmavé kouty, nebo ty světlé byly přesvícené.

Současní fotografové řeší vysoký dynamický rozsah světel například sledem několika expozic s různými časy závěrky a jejich následným složením do jediného snímku prostřednictvím počítačového programu. V minulosti byli fotografové odkázáni zejména na pružnost filmového materiálu a v tomto konkrétním případě je již výsledek na hranici technické přijatelnosti: partie u oken, které byly mírně přesvícené, jsou již navíc značně vybledlé.

Technická kvalita je ovlivněná rovněž stářím snímku, který vznikl před více než sto lety. Tonalita i ostrost se postupně vytrácely, neboť bromostříbrná fotografie ve své fyzikálně chemické podstatě není stálá. Její životnost můžeme však prodloužit vhodným uložením ve tmě, nikoliv ve vlhkém prostředí, a ne za teplot vyšších než osmnáct stupňů. Ale v případně digitalizace – v onom kouzelném světě nul a jedniček – může kvalita snímku zůstat věčná.

Aranžoval fotograf snímek? Povolal kvůli němu statisty, nebo jsou na něm zachyceni skuteční hosté? Zřejmě obojí: část návštěvníků pohlíží přímo do kamery, jiní působí dojmem, že pro ně okolní svět neexistuje – zůstává ovšem otázkou, koho z nich si fotograf najal. Dlouhý čas expozice způsobil rozostření postavy číšníka a chvění novin v rukou čtenáře posazeného v rohu. Za povšimnutí stojí i nádherná kachlová kamna, taková dnes v žádné pražské kavárně nenajdeme.

Fotografie vznikla zcela jistě z propagačních důvodů. Je nalepena na kartonu, na kterém jsou reklamní nápisy v němčině, francouzštině a angličtině. Díky tomu se mimo jiné dozvídáme, že v kavárně Continental v přízemí hotelu Modrá hvězda byl už před rokem 1900 k dispozici telefon, deset biliárových stolů a rovněž 200 novinových výtisků!

Hotel U Modré hvězdy vstoupil do historie. V takzvaném Historickém pokoji byl 23. srpna 1866 za okupace města Prusy podepsán mír. Přenocovaly zde významné osobnosti včetně německého císaře Viléma I., francouzské císařovny Eugenie či ruského revolucionáře Michaila Bakunina – ten údajně právě odtud jako první vystřelil za revoluce v roce 1848 proti vojsku…

Historik fotografie Pavel Scheufler se zaměřuje na díla pořízená před rokem 1918. Inspirovala ho sbírka, kterou začal vytvářet jeho dědeček. Pro magazín Reportér připravuje seriál Tajemství historické fotografie. Vybírá a komentuje nejzajímavější kousky své kolekce, které zachycují mimořádné události i každodenní život.