Věž, orloj a něco navíc

Poznáváte Staroměstské náměstí v Praze? A víte, co na něm oproti dnešku přebývá? Kromě novogotické části radnice fotograf zachytil i Krocínovu kašnu a Krennův dům. To vše zmizelo, pokaždé z jiného důvodu.

Staroměstská radnice s orlojem je stejně jako Hradčany součástí „kolektivní obrazové paměti” českého národa. Všeobecně se ví, že část radnice v noci z 8. na 9. května 1945 vyhořela v důsledku bojů mezi pražskými povstalci a německou armádou (objekt sloužil na konci 2. světové války jako jedno z ústředí protifašistického odboje), a že toto křídlo radnice (bylo postaveno v letech 1838 – 1848 a navrhli jej vídeňští architekti Petr Nobile a Pavel Sprenger) již nebylo obnoveno. A že i po mnoha architektonických soutěžích na jejím místě zeje podivná proluka.

Nyní přinášíme pohled na původní podobu kompletní radnice a část náměstí. Jde o vzácné vyobrazení, které je kopií nejstaršího dochovaného snímku Staroměstského náměstí. Ten pořídil v roce 1856 Andreas Groll, autor prvního souboru fotografií Prahy. Někdejší tržiště a významné zastavení na korunovační cestě českých králů zachytil pomocí mnoha vteřinové expozice a tím jej zbavil lidí. Obloha je bez mráčků, ale nepůsobí tak, že by svítilo slunce, přitom na kašně je zřetelný stín. Tento efekt jde na vrub užívané techniky, zvané mokrý kolódiový proces.

Snímek zachycuje rovněž renesanční Krocínovu kašnu ze sliveneckého mramoru, zbořenou v roce 1862. Reprodukce fotografie signovaná “Zikmund Reach – obchod učebnými pomůckami” ukazuje v neobvyklé výškové perspektivě i Krennův dům, zakrývající chrám svatého Mikuláše. Jeden z největších a nejhonosnějších středověkých domů na Starém Městě, který podstatně zmenšoval prostor náměstí, byl zbourán v roce 1902, neboť překážel nově vzniklé komunikaci – Pařížské třídě. Odkryl se tak architektem nepředpokládaný pohled na chrám.

Snímek zobrazuje již dávno zmizelé. A evokuje řetězec úvah, co všechno se zde odehrávalo v minulosti, stejně jako to, jak s tímto prostorem naložit v současnosti. Všobecně se ví, že v roce 1621 se na náměstí uskutečnila největší hromadná poprava šlechticů a měšťanů v Evropě, a v únoru 1948 tu dav vyslechl prohlášení Klementa Gottwalda, že “pan prezident demisi přijal”… Do úhlu pohledu fotografa se již nevešel Mariánský sloup, postavený jako symbol ukončení třicetileté války a stržený rozvášněným davem coby symbol habsburského útlaku v listopadu 1918.

Historik fotografie Pavel Scheufler se zaměřuje na díla pořízená před rokem 1918. Inspirovala ho sbírka, kterou začal vytvářet jeho dědeček. Pro magazín Reportér připravuje seriál Tajemství historické fotografie. Vybírá a komentuje nejzajímavější kousky své kolekce, které zachycují mimořádné události i každodenní život.