Kam zmizelo kouzlo Sisi?

Portrét rakousko-uherské císařovny zvané Sisy je spíše předvedením jejího oděvu. Na zobrazení jemných rysů zbývá na vizitkovém formátu jen několik milimetrů, křehkost tváře bychom museli studovat pod lupou. Není to škoda?

Postava se ztrácí pod šaty, fotografem elegantně upravených do diagonální linie. Dlouhé husté hnědé vlasy, jimž císařovna věnovala zvláštní péči, a které později dosahovaly až k zemi, se ztrácejí v natočení hlavy. Korunka na hlavě naznačuje, že portrét vznikl v souvislosti s uherskou korunovací. Ta se konala 8. června 1867 v Matyášově chrámu v Budě a stvrdila proměnu Rakouského císařství v Rakousko-Uhersko, respektive Předlitavsko a Zalitavsko (na území Uherska).

Emil Rabending patřil v té době spolu se slovenskými bratry Angererovými k nejváženějším fotografům ve Vídni. V případě tehdy třicetileté císařovny vytvořil důstojný portrét, zamaskoval ovšem ženskost a originalitu její osobnosti. Možno namítnout, že autor byl svázán konvencemi a nemohl oficiální portrét, který měl být dále šířen, pojmout jinak. Ostatně tato tradice se u tohoto fotografického žánru drží dodnes a snaha prolomit ceremoniální tabu většinou budí spíše rozpaky.

Alžběta Bavorská, zvaná Sisi, byla každopádně osobou velmi nekonvenční a volnomyšlenkářskou, ceremoniály ji ničily. Jsou známy malířské portréty, které neskrývají její půvaby, ba dokonce je zdůrazňují, ale volně šířenou fotografii, která by dokázala zachytit císařovninu krásu a oduševnělost, bohužel neznáme. Je to pochopitelné, malba je akt o poznání privátnější, určený pro soukromou potřebu, kdežto fotografie panovnice měla demonstrovat císařský majestát.

O životě Sisi existuje mnoho mýtů, nicméně její svobodomyslná výchova je zřejmě faktem. Byla skvělou plavkyní a na koni jezdila obkročmo, což se tehdy na ženu neslušelo. V šestnácti byla provdána za svého bratrance Františka Josefa I. Tlak dvorské etikety a ochabující zájem císaře o mladičkou manželku vedl postupně k citovému odloučení a pocitům opuštěnosti a nenaplněnosti. To vše ještě zhoršila smrt jednoho ze čtyř dětí, ani ne dvouleté prvorozené dcery.

Tragický byl i konec života císařovny: byla zavražděna, italský anarchista ji probodl pilníkem.

Historik fotografie Pavel Scheufler se zaměřuje na díla pořízená před rokem 1918. Inspirovala ho sbírka, kterou začal vytvářet jeho dědeček. Pro magazín Reportér připravuje seriál Tajemství historické fotografie. Vybírá a komentuje nejzajímavější kousky své kolekce, které zachycují mimořádné události i každodenní život.