Mucha s Rodinem na Moravě!

V roce 1902 doprovázel Alfons Mucha francouzského sochaře Augusta Rodina při jeho cestě po Království českém, jejímž vyvrcholením se stal pobyt na Muchově rodném Slovácku.

Když August Rodin v létě roku 1902 navštívil Království české, vítaly ho v Praze nadšené davy, byl oficiálně přijat na radnici. Zastavil se i na výstavě svých děl v pavilonu pod zahradou Kinských, kterou uspořádal umělecký spolek Mánes. Pak se vypravil na Moravské Slovácko a strávil několik hodin u malíře Jožo Úprky – v jeho domě v Hroznové Lhotě.

Na cestě z Hodonína, kde zhlédl výstavu moravských a slovenských umělců, doprovázel francouzského umělce tucet kočárů s jezdci v krojích na zdobených koních. Reportáž s fotografiemi přinesl časopis Zlatá Praha: „U obcí, jimiž jsme projeli, čekala představenstva obcí, školní mládež, vyparáděné děvčice a snad i celá dědina. Podáno po starodávnu chleba a soli a pohár vína. V Hroznové Lhotě rušno a živo: té slávy tu snad nebylo a nebude. Pero je slabo a v tom radostném rozvíření věru je za těžko dojmy shrnout. Hudci vesele hrají, chlapci cifrují, tančí, zpívají a mezi nimi sedí Rodin a spokojeně naslouchá skvostné melodii starodávné Umrem, umrem, ale neviem kedy.”

Podle tradovaného výroku přirovnal Rodin moravské Slovácko ke starověké Hellas: „Cítím, že jsem tu na antické půdě nejstarší kultury,“ pravil prý při pohledu na barevně vyšitou zástěru mladé místní krasavice, a dodal: „Vidím zde harmonii, jakou sneslo jen oko Řeků,“ citovala slavného sochaře ve svých vzpomínkách Zdenka Braunerová.

V rajské náladě

V Úprkově domě poseděli s Rodinem a Muchou i bratři Alois a Vilém Mrštíkové, Dušan Jurkovič, Ladislav Šaloun, Stanislav Sucharda, Miloš Jiránek, Josef Mařatka a již zmíněná Braunerová, která tlumočila. Mladičké Anežce Úprkové daroval Rodin prsten, hrála horňácká cimbálka.

„Úprka, srdečný a pohostinný, vítal hosty, častuje je jako bůh na Olympu. Chodilo se z chalupy do zahrádek, ze zahrádek do ateliéru, z ateliéru do sklepa, kde pan Martin, bratr Uprkův, statný Kněždubský sedlák, pln důstojnosti s koštýřem v ruce vždy plným ohnivého vína, vznášel se od sudu ku skleničkám, od hosta k hostu. Rodin prohlížel si zde vše se zájmem a byl v rajské náladě,” líčila Braunerová posezení u Úprky.

Autorem snímku je Rudolf Bruner-Dvořák, průkopník reportážní fotografie a jejího uplatňování v soudobých časopisech (o jeho životě a díle jsme psali v minulém díle tohoto seriálu). Na tomto snímku z roku 1902, pořízeném chytře z odstupu a z nadhledu, vidíme v čele kráčet Rodina (s plnovousem) a Muchu (ve světlém obleku), druhou dvojici tvoří Jiránek (bez kabátu) a Mařatka, za Jiránkem (v bekovce) kráčí Úprka.

Originální stereonegativ se nachází ve Sbírce Scheufler; fotografie byla často reprodukována, aniž byl uváděn její autor, s čímž se bohužel při uplatňování historických fotografií setkáváme často.

---

Historik fotografie Pavel Scheufler se zaměřuje na díla pořízená před rokem 1918. Inspirovala ho sbírka, kterou začal vytvářet jeho dědeček. Pro magazín Reportér připravuje seriál Tajemství historické fotografie. Vybírá a komentuje nejzajímavější kousky své kolekce, které zachycují mimořádné události i každodenní život.