Idyla mezi chmelovými štoky?

6. září 2015

Sběr chmele, kolem roku 1895.

foto František Krátký

Většina současníků asi ještě vydoluje z paměti vzpomínku na chmelovou brigádu a možná se jim i zasteskne. Jak to vypadalo při sklizni chmele před 120 lety, jaká je hierarchie zobrazených postav a kdo je dáma s kloboukem?

V srpnu 1901 vydal fotograf a majitel „Fototochemigrafického a uměleckého závodu” František Krátký z Kolína trojici barevných světlotisků formátu 50 x 65 cm. Pojmenoval je takto: Chmelobraní na Rakovnicku, Odvádění chmele a Krajkářství ve východních Čechách.

Podle článku v listu Labské proudy z 10. srpna 1901 mělo jít o zahájení rozsáhlého projektu s názvem Zeměpisné obrazy. Jednotlivé snímky měly mít didaktický ráz a svým velkým formátem byly zřejmě určeny především pro školní vyučování – jako názorná obrazová pomůcka.

V případě Františka Krátkého nic nového: již o deset let dříve prezentovaly Polabské noviny dvě stovky jeho stereoskopických obrazů z Čech „vzatých z nejkrásnějších partií naší vlasti”, které měly být „nejnovější učební pomůckou k vyučování zeměpisu a dějepisu”.

Sběr chmele, kolem roku 1895.

foto František Krátký

Snímek Odvádění chmele vznikl okolo roku 1895 v autentickém prostředí chmelnice na Rakovnicku a je naaranžován tak, aby nám vyjevil všechny podstatné okolnosti sklizně. Ta byla tehdy založena čistě na ruční práci, strojní česačky nastoupily až o století později.

Všichni vědí, že jsou fotografováni, pózující skupinka ustrnula v pracovních úkonech. Ve zlatém řezu je dáma, možná majitelka chmelnice, která za každý načesaný věrtel dávala odměnu na ruku. Její význam naznačuje oblečení, místo v kompozici i mírně prkenný posez.

Důležité místo zaujímá také muž ve středu snímku, držící pytel s úrodou. Prostovlasé dívky fotograf umístil do středu dění nejspíše kvůli jejich mládí a půvabu. Starší ženy se šátky na hlavě mu nepřišly tolik fotogenické. Také všichni muži i chlapec mají pokrývky hlavy.

Pozadí vyplňují chmelové štoky, snímek i díky tomu působí až idylickým dojmem. Nostalgii mohou násobit i vzpomínky dnešních současníků, kteří nějaký ten „chmel“ sami zažili… To, že se na chmelnici pracovalo od rozednění do setmění a bývala to dřina, si můžeme domyslet.


Originální negativ formátu 13 x 18 cm se nachází ve Sbírce Scheufler. Historik fotografie Pavel Scheufler se zaměřuje na díla pořízená před rokem 1918. Pro magazín Reportér připravuje seriál Tajemství historické fotografie. Vybírá a komentuje nejzajímavější kousky své kolekce, které zachycují mimořádné události i každodenní život.

Podpořte Reportér sdílením článku