Německo: Annegret má trápení

Německá veřejnost (a nejen ta) si může být prakticky jistá jednou věcí. Nejpozději po roce 2021, kdy se mají v zemi uskutečnit řádné parlamentní volby, by už v čele spolkové republiky neměla stát Angela Merkelová. Vůbec nic totiž nenasvědčuje tomu, že by politička – jíž bude v červenci pětašedesát – hodlala cokoli měnit na svém rozhodnutí, které oznámila na konci loňského roku, tedy na plánu opustit funkci.

Odchod Merkelové bude koncem dlouhé éry; spolková kancléřka řídí zemi čtrnáctým rokem a nejmladší generace si buď vůbec nepamatuje, nebo jen stěží vzpomíná, že by v čele vlády stál někdo jiný. Právě tato věková skupina se ovšem také nyní jeví jako zásadní faktor snižující šance, že by Křesťanskodemokratická unie (CDU) po odchodu Merkelové znovu získala úřad spolkového kancléře. O tom však ještě bude řeč.

Sárská hvězda

Angela Merkelová stále objíždí summity světových lídrů a platí za vlivnou, byť odcházející političku. Avšak otázka, kdo ji nahradí, se řeší stále intenzivněji – a to v Německu i mimo ně. Kdo povede tuto evropskou mocnost, určitě ovlivní i mezinárodní politiku.

Německá CDU přitom vsadila opět na ženu, její předsedkyní už je přes půl roku někdo jiný než Merkelová – o dvanáct let mladší Annegret Kramp-Karrenbauerová. Kdyby dosavadní kancléřka odešla ještě před koncem volebního období, mohla by ji po nových volbách nahradit právě ona.

Tato šestapadesátiletá žena se zdaleka nevyznačuje jen dlouhým a na písmeno „r“ bohatým jménem, s nímž mají značné problémy i němečtí moderátoři: o této političce se tak dnes mluví ve zkratce jako o á-ká-ká (AKK), třemi písmeny se ostatně označuje i sama Kramp-Karrenbauerová.