Jednou normální Trump

Jsou to lidé, kteří jsou velmi nemocní – odpověděl prezidentský kandidát Donald Trump stanici Fox News na otázku, zda kanadskému obchodníkovi muslimské víry povolit vstup do USA. Psal se 13. prosinec roku 2015 a nešlo o jediný takový výrok. Loni v březnu pro televizi CNN prohlásil: „Myslím, že nás islám nenávidí. Nesmírně nenávidí.“

Letos v květnu se sjeli do Saúdské Arábie zástupci více než 50 muslimských států, aby vyslechli řeč prezidenta Donalda Trumpa. „Není to bitva mezi vírami, náboženskými skupinami nebo civilizacemi. Teroristé nevěří v Boha, ale ve Smrt,“ řekl Trump. „Nejsme zde, abychom vyučovali: abychom říkali druhým, jak žít. Jsme tady, abychom nabídli partnerství při budování lepší budoucnosti pro nás všechny,“ pravil.

Smířlivěji by se nevyjádřil žádný z mainstreamových amerických republikánů, souhlasila by řada demokratů. Proč se právě v Rijádu proměnil populistický Trump-islamobijec v rozšafného prezidenta lpícího na náboženské i kulturní diverzitě?

Vysvětlení je řada. Američané uzavřeli – a hlavně plánují uzavřít – ohromné obchody se Saúdy a islámskými zeměmi vůbec, čemuž byznysmen Trump rozumí. USA tradičně spoléhají na spojenectví se saúdskou monarchií; domnívají se, že ji potřebují pro udržení vlivu v regionu i v boji proti terorismu (jakkoli právě ze Saúdské Arábie se šíří ideologie ultrakonzervativního proudu sunnitského islámu). A že Trump zklamal část svých příznivců z tak zvané alternativní pravice? Zisky, domníval se Bílý dům, převažovaly…

Pro islámský svět – ale nejen pro něj – byla ovšem zásadní tato zpráva: americký prezident se zřetelně postavil na stranu sunnitských muslimů. Tedy proti Íránu, reprezentujícímu šíitskou menšinu islámu, proti jeho regionálním ambicím. Trump navíc naznačil, že se mu nelíbí ani ruská expanze v kraji: Putinovo Rusko je totiž přítelem Íránu a klíčovým spojencem syrského prezidenta Asada.