Nejlepší sex? Po deseti letech, s vlastní ženou
8. října 2017
Reportér 10/2017 · Číslo 388. října 2017
Reportér 10/2017 · Číslo 38Dřív jsme u piva kecávali o práci, sportu, filmech, autech… Teď si povídáme, jak se milujeme s vlastními ženami: „Fakt to od té doby děláte každý den? A jedete na orgasmus, nebo bez vyvrcholení?“ Jeden z nás dává k dobru až neuvěřitelnou historku: kupuje novou manželskou postel a po devíti letech se stěhuje z obýváku zpátky do společné ložnice. Co stojí za takovým zázrakem?
S kamarádem Petrem vozíme děti do stejné školy. Teď si notujeme, do jaké kraviny jsme se to nechali navézt. „Já tam na povel sexovat nebudu. Když si představíš, že to samé budou ve stejnou chvíli dělat všechny páry na všech pokojích!“ říká mi Petr rozladěně ve čtvrtek ráno. Odpoledne vyrážíme.
Blížíme se k velkému statku. Na parkovišti už je spousta aut. No potěš! Ale co, čtyři dny si tu s manželkou odpočineme, děti daleko, snad nás čeká hodně sexu. Aspoň tak si to představuju. Pro jistotu jsem si vzal počítač, že tu zkusím i pracovat. A tenisky, že budu běhat.
První večer se scházíme ve velké místnosti. Židle podél stěn, dohromady je tu přes třicet párů. Manželských, partnerských, od hodně mladých po důchodce. Lektory Denisu a Richarda znám zatím jen z vyprávění. Oba se přes dvacet let věnují intimním partnerským vztahům. Dřív spolu i žili.
„Lidé si myslí, že dobrý vztah a skutečná láska fungují samy od sebe. A že když se odmilují, je to znamení, že to nebyl ten pravý či ta pravá. Přestávají do vztahu investovat a pečovat o něj. S tím, jak si přestáváme věnovat láskyplnou pozornost, ovšem může narůstat i pocit odcizení,“ říká Denisa.
Úvodní výklad Denisy a Richarda kupodivu zaujme i takzvané „přivlečence“, jak se jim tady říká, tedy ty největší nedůvěřivce v osazenstvu této víkendové akce – chlapy, které k účasti na takzvaném „retreatu pro páry“ přemluvila jejich manželka.
Podpořte Reportér sdílením článku
Psal pro Hospodářské noviny a pro Aktuálně.cz. Později osm let pracoval jako mluvčí a šéf komunikace Vodafonu. Od roku 2015 má vlastní komunikační agenturu a dál píše hlavně pro radost. V roce 2021 dokončil knížku o největším výrobci vinylů na světě Gramofonka - z Loděnice do velkého světa. Je součástí týmu Nadace rodiny Vlčkových a pomáhá také dalším neziskovým organizacím.