Vlasy Boženy N.

V ​19. století si rodiny nechávaly coby památku na příbuzné prameny vlasů​: díky tomu má n​aše muzeum ​pramínky, které patřily Boženě Němcové, a k tomu taky vlasy jejího otce a syna Hynka. Ale kdo ví? Skutečně patří ty lehce prošedivělé vlasy Němcové?​

Poslední dva roky jsme to mohli zkoumat v genetické laboratoři​ — i když vlasy Boženina otce jsme nezkoumali, protože pokud něco ve vlasech bez kořínků najdete, tak pouze mitochondriální DNA, která se dědí z matky na dítě. Výzkum se tedy týkal dvou pramenů a nyní ukázal, že oba patří ke stejné genetické skupině,​ že ti dva lidé byli matka a syn. Což potvrdilo, že vlasy patřily Němcové, a zároveň teď máme k dispozici její DNA, aniž bychom museli přistoupit k exhumaci. No a s DNA už se dá pracovat. Dodnes se objevují pochybnosti o tom, kdy a komu se Božena Němcová narodila. My věříme tomu, že to bylo roku 1820, ale zároveň jsou ve školních matrikách uvedena ​i data ​jiná.​ ​Zajímavé by bylo objevit DNA někoho z Boženiny ženské rodinné linie, například nějaké tety, ale je tu potíž: hledat musíme v okolí Dobrušky, kde shořely matriky. Kdybychom uspěli, můžeme vyvrátit pověsti o tom, že se Božena narodila někomu jinému, než si sama myslela, a přestali bychom pochybovat o roku narození 1820, protože proč by si rodina vymýšlela? Pokud by se ukázal opak, nejistota by vzrostla…

Výsledky výzkumu nejsou senzací, spíše střípkem do mozaiky, ale baví mě to. Moje babička ​bydlela ve stejném ratibořickém domě jako kdysi Božena Němcová, a proto mě ta práce vrací do dětství. Za babičkou.

Autor je ředitel Muzea Boženy Němcové v České Skalici.