Když se baví tisíc svatebčanů

Jedenáct měsíců v roce pracují v západní Evropě, ale v polovině srpna se vracejí zpátky do rodných vesnic, do kopců v severním Rumunsku u hranic s Maďarskem a Ukrajinou. „Celý rok dřou, šetří, nejedou na dovolenou, ale doma se chtějí předvést,“ říká mi Claudiu Bud skvělou angličtinou. Pracoval ve Španělsku i Anglii, ale vrátil se domů, provozuje útulný bar Enigma v Negrești-Oaș – dvanáctitisícovém centru regionu – a angažuje se v lokální politice. „Zdejší lidé byli vždy pracovití a dokázali si vydělat peníze,“ vypráví mi mezi lahvemi drahých jednosladových whisky.

Svateb v regionu Oași se tak účastní stovky, někdy i tisícovka lidí a zásadně se na ničem nešetří. Limuzíny nestíhají jezdit mezi vesnicemi, kosmetičky a kadeřnice v salonech krásy padají vyčerpáním, kuchaři u ploten snad i přespávají, květinářky vážou svatební kytice jak o závod a muzikanti vyhrávají každý den až do svítání. Vše musí být nejlepší, aby hosté odešli spokojení. A jedním z hostů jsem byl i já.

Svatební šílenství

Maria Cont ukrajuje kus žlutého másla, které na poledním slunci pěkně změklo, a pečlivě ho vtírá baculaté Andreee do vlasů. Za divokých tónů rumunských lidovek začínají přípravy na svatbu s Florinem. Dlouhé čtyři hodiny bude trvat splétání tradičního účesu. Andreea chce vypadat krásně. Zítra večer bude sedět na pódiu v čele dlouhé tabule a zraky čtyř set hostů se budou upírat jen na ni. Svatby se v rumunském regionu Oaș berou velice vážně a obvykle se pořádají rovnou dvě. „Letos budeme mít svatbu tradiční, v krojích, ale příští rok uspořádáme svatbu moderní, tam přijde mnohem víc lidí,“ těší se Andreea.

Usměvavá Maria Cont má ve vesnici Racșa mimořádné postavení. „Od mámy a babičky jsem se naučila, jak připravovat nevěsty, nikdo jiný to neumí,“ vysvětluje při splétání pramenů vlasů do podoby jakýchsi sloních uší. Navíc vlastní doplňky jako desítky šňůr s různobarevnými korálky, falešný drdol a zdobené pásky, které se později přišijí k účesu. Jak bude spát, aby si malé umělecké dílo na hlavě neponičila? divím se a máma Andreey se směje: „Bude to muset nějak vymyslet, je to její první svatba.“

Manžel Marii se chce pochlubit hospodářstvím a z chlívku vyhání dva vypasené černé čuníky, ukazuje holuby vracející se do holubníku a hlavně sad s dlouhými řadami slivoní, z jejichž švestek si pálí silnou slivovici. „Ještě nejsou dost sladké,“ hodnotí letošní úrodu. Dům Contových je na kopci nad vesnicí a přes stromy je úžasný výhled snad na celý Oaș až ke kopcům na ukrajinské hranici.