Hrozí nám král Andrej?

Útočící uchvatitel nebo stěžující si dědeček? Jaký z následujících scénářů by se vyplnil, kdyby byl českým prezidentem zvolen Andrej Babiš?

První model. Kalendář ukazuje 8. března 2024 a Babiš má za sebou první rok v úřadu hlavy českého státu. Jeho prezidentování je zatím překvapivě málo vzteklé. Často sice vykládá, jak by kabinet Petra Fialy měl dělat lépe to či ono, současně ho však baví setkávání se zahraničními státníky a s oblibou se účastní zahraničních summitů, takže nakonec s vládou svou činnost koordinuje. Babišovi táhne na sedmdesát, ideologem nebyl nikdy a není jim ani nadále. Jeho nervy už nezatěžují obavy ze soudů: tato hrozba padla s jeho zvolením, prezidenta chrání po dobu úřadování imunita. Ani přímé řízení Agrofertu už ho nebaví, vláda současně proti holdingu nějak silně nejde, takže se firmě celkově daří.

Průběh Babišova prezidentování ovšem souvisí i s vnějšími okolnostmi. Čína a Turecko dotlačily po sérii ruských porážek Putina k zastavení palby na Ukrajině a jednání o trvalém míru. Česká ekonomika se pomalu začíná zvedat.

Je takový scénář možný, nebo jde spíše o sen? V každém případě také existuje jiný model, jak by Babišovo působení v úřadě hlavy státu mohlo vypadat…

Píše se 8. března 2024 a je jasné, že Andrej Babiš zahodil sliby, podle nichž bude ve funkci prezidenta vystupovat jako nadstranická autorita hledající kompromis. Vede tvrdé spory s vládou Petra Fialy a dalšími ústavními institucemi. Do sněmovny vrací řadu zákonů a poslanci o nich musejí znovu hlasovat. Babiš se speciálně bouří proti legislativě, která v jeho očích poškozuje jeho milovaný Agrofert. Odmítá se dohodnout s kabinetem na jmenování některých soudců, vetuje je na základě informací, které má z holdingu. Mezi ním a Senátem probíhá boj o ústavní soudce: senátoři odmítají potvrdit Babišem jmenované lidi, kteří pocházejí z kruhů Agrofertu.