Svoboda je nestranná

Byl to emotivní vzkaz syna jeho otci, který před lety opustil komunistický Sovětský svaz, aby našel svobodu ve Spojených státech. „Neměj obavy,“ řekl onen Američan loni v listopadu a dodal, že za to, že říká pravdu, se mu nic nestane.

Šlo o podplukovníka americké armády – mimo jiné vyznamenaného za zranění, které utrpěl při bombovém útoku v Iráku –, jenž vypovídal pod přísahou před americkým Kongresem. A něco se mu stalo. Armádu nakonec opustil.

Hrozné věci

Platí tedy stále, že v USA (a v jiných demokraciích) lidem nehrozí postih za to, když říkají, co si myslí? V poslední době se objevuje relativně dost znepokojivých zpráv popisujících situace, kdy se levicoví aktivisté snaží dosáhnout postihu, či dokonce propuštění někoho, kdo říká něco, s čím oni nesouhlasí. Tento jev se často nazývá „cancel culture“, v obvyklém českém překladu „kultura rušení“: prostě proto, že zmínění aktivisté se snaží onu nepohodlnou osobu „zrušit“.

Může vám připadat, že výše popsaný příběh podplukovníka americké armády se do této kategorie nehodí. Ale je tomu skutečně tak?

Podplukovník Alexander Vindman, jehož americká armáda vyslala coby experta do Národní bezpečnostní rady, před výborem Sněmovny reprezentantů vypovídal o tom, co zažil při své službě v Bílém domě. Řekl, že ho znepokojil dnes již známý telefonický rozhovor Donalda Trumpa s ukrajinským prezidentem Zelenským. Trump svému východoevropskému kolegovi sdělil, že by bylo dobré, kdyby ukrajinské úřady začaly „zjišťovat“ informace týkající se jeho politického soupeře, demokrata Joe Bidena: konkrétně šlo o věci ohledně podnikání Bidenova syna na Ukrajině. „Nemyslel jsem si, že je správné žádat zahraniční vládu, aby vyšetřovala amerického občana,“ řekl podplukovník Vindman a dodal, že své znepokojení sdělil i standardním postupem nadřízeným.