Hádali se o klimatu

Přiznávám, byl jsem jeden z těch konzervativců, kteří se domnívali, že obavy z globálního oteplování jsou nafouknuté – tak začal sloupkař amerického The Washington Post Max Boot loni v listopadu svůj článek. „Už si to nemyslím, protože shoda vědců je dnes jasná a přesvědčivá,“ napsal.

Podobným myšlenkovým pochodem prošel i Jerry Taylor, který léta pracoval v americkém pravicovém think-tanku Cato Institute. Letos v květnu zveřejnil na webu Bulwark text s titulkem Co změnilo můj názor na klimatické změny. Argumentuje v něm opět shodou mezi vědci: podle naprosté většiny z nich se globální klimatické změny jednoznačně dějí a téměř jistě k nim zásadně přispívá člověk. Debata mezi experty se dnes vede pouze o tom, jak dramatické ty změny budou. A i když podle Taylora nemusíte z celého srdce věřit v naplnění těch nejhorších scénářů, bylo by nezodpovědné se na ně nepřipravovat, podobně jako se na různá rizika připravují rozumní šéfové firem.

Ostatně též já jsem míval ve věci změny klimatu skeptické názory, jenže čím více sleduji, co se kolem děje, čím více o tématu čtu, tím více se mi můj předchozí postoj zdá neudržitelný. Když experti uznávaných vědních oborů něco léta studují a zkoumají, opravdu si nelze myslet, že je za pár hodin googlování doženu a předeženu. Respektuji tedy závěr naprosté většiny odborníků: za klimatickými změnami stojí s extrémně vysokou pravděpodobností lidská činnost.

S těmito východisky dnes pozoruji debatu, která o tématu probíhá v Česku. Bohužel je stejná jako u jiných diskusí ve věku internetu: plná přepjatosti, emocí a neochoty poslouchat oponenta.

Třeba u některých radikálních bojovníků proti skleníkovým plynům vidím zásadní nepochopení pro argument, že společnost i ekonomika dnes nějak fungují a zasáhnout do nich nějakými obecnými revolučními nařízeními může mít závažné nezamýšlené důsledky. Různí zastánci velkého a rychlého omezení automobilů neodpovídají na námitky, že spousta lidí, invalidů nebo chudých se bez nich za současné situace neobejde. Zkrátka a dobře: vidím zde malé pochopení, že změny musejí být promyšlené a že o nich musejí primárně přesvědčit většinu obyvatel.