Andrej není terminátor

Na místní úrovni získává ANO hlasy tam, kde se do toho Andrej Babiš nestíhá plést – napadá člověka, když studuje výsledky říjnových komunálních voleb.

Je to samozřejmě nadsázka, ale není zcela mimo. Jak je totiž možné, že v Ostravě ANO s přehledem zvítězilo? Proč hnutí získalo nejvíce hlasů také v Brně (a ponechme teď stranou, že se ho jiná uskupení rozhodla obejít a začala vytvářet koalici bez něj)? A proč v Praze skončilo ANO až na pátém místě? Určitě není jen jedna příčina, hlavní město se liší od zbytku republiky a odpor proti Andreji Babišovi je tam největší. Nabízejí se nicméně i další souvislosti.

Ostravskou i brněnskou kandidátku vedly populární osobnosti patřící k první generaci představitelů ANO z dob, kdy toto hnutí ještě mělo méně kontroverzní pověst nové protikorupční síly. O ostravském primátorovi Tomáši Macurovi se říká, že provádí do určité míry samostatnou politiku: v případě dosavadního brněnského primátora Petra Vokřála se objevil názor, že mu příslušnost k ANO vlastně škodí a že kdyby k němu nepatřil, byl by ještě oblíbenější.

Ani v Ostravě, ani v Brně neintervenoval Babiš několik měsíců před volbami tak jako v Praze, kde na první místo kandidátky ANO překotně dosadil Petra Stuchlíka, tedy někoho zcela jiného, než pražská organizace původně plánovala: šéf se tím vlastně snažil napravit své dřívější personální rozhodnutí, totiž výběr Adriany Krnáčové, kterou před čtyřmi lety poslal do čela města a jež si srdce Pražanů věru nezískala.

Za pád ANO ve volbách do pražského magistrátu, který neodvrátila ani nákladná volební kampaň, tak nese odpovědnost především Andrej Babiš, jeho zásahy a mikromanagement.