Fakt děláte jídla na gramofonu?

Gramofon v kuchyni je bezpochyby atrakcí tohoto podniku (tedy samozřejmě kromě pokrmů jako jehněčí kotletky v bylinkové krustě nebo domácí toffifee).

„Spousta lidí nevěřila, že na gramofonu pracujeme,“ usmívá se manažer pražské restaurace Portfolio, čtyřicátník Pavel Barták. A tak se nevěřící hosté, pokud zrovna nebyl v kuchyni nával, mohli jít podívat, případně si to sami zkusit.

A teď prý si mám práci na vinylové desce vyzkoušet i já.

Říkám si, že bych měl tým podniku varovat: jsem přece nešikovný a mohl bych jim zničit nejen přístroj, ale i polovinu kuchyně. Nakonec však stejně před gramofonem stojím. Na desce se točí talíř, na jeho prostředek přitlačím dle instrukcí štětec namočený v čokoládovém krému. Po prvním patláckém pokusu pochopím, že musím trochu více tlačit a štětcem pomalu vyjíždět ke kraji talíře; pak se na něm skutečně vytváří úhledná zatočená čokoládová stopa ve tvaru šneka.

Ptám se, koho napadlo pracovat v kuchyni s gramofonem. „Ty jsi někde viděl nápad s točícím talířem,“ říká šéfkuchař Portfolia Tomáš Císařovský směrem ke svému zástupci Aleši Pátkovi. Bylo to v roce 2015, když připravovali otevření restaurace Portfolio. Přemýšleli, na čem by se talíř mohl točit, a napadl je gramofon. Známý přinesl starší kus, uštíply se nepotřebné součástky – a vznikl nový improvizovaný kuchyňský přístroj. „Dá se na tom dělat spousta věcí, spirály, roztáčet pyré… Gramofon nás stál dvě stě korun a vydělal nám spoustu peněz, je to naše nejlepší investice,“ žertuje zástupce šéfkuchaře Aleš Pátek. „A nedílnou součástí jsou gramofonové desky. Když máme dobrou náladu, hraje Věra Špinarová, když špatnou, hraje rock’n’roll.“ (Když jsem s gramofonem pracoval já, viděl jsem tam ještě vinyly Lenky Filipové a Jany Kratochvílové, ale nedospěl jsem k jasnému závěru, s jakou náladou souvisejí.)