Pravda mého kmene

Byl sice začátek června, ale jako by se vrátil leden. Jiří Drahoš, poražený v druhém kole lednových prezidentských voleb Milošem Zemanem, potvrdil kandidaturu do Senátu – a z řad části jeho příznivců se mu opět dostalo velkého aplausu. To nadšení mě překvapilo.

Aby bylo jasno: Miloše Zemana jsem nevolil a uvědomuji si, jak jsou podzimní senátní volby důležité a že v nich půjde o to, zda bude druhá parlamentní komora schopná bránit zbrklým či nebezpečným návrhům na změnu ústavy. Moje pochybnosti se týkají toho, zda je právě Jiří Drahoš ten správný člověk, jenž má být do takových voleb vysílán.

Za Drahošovu senátní kampaň hovořil Jakub Kleindienst, jenž šéfoval i jeho prezidentské kampani – a ta skončila neúspěchem: zdá se tedy zvláštní, že se vydal do kampaně další. Mnozí Drahošovi skalní fanoušci nejspíše odpovědí, že za porážku mohou pouze pošetilí voliči, kteří volili Zemana, což působí jako značně sporná logika; ovšem je zde další problém, z něhož je ještě obtížnější se vykroutit. Jakub Kleindienst má za sebou různé podezřelé obchodní aktivity (Reportér o nich informoval v prosinci, zprávy lze nalézt i v jiných médiích). Tuto věc však přechází část Drahošových příznivců mlčením – lze se přitom důvodně domnívat, že kdyby měl spolupracovníka s takovými škraloupy někdo jiný, koho nemají rádi, velice by se zlobili.

Kde se tento jev bere? Vzniká, protože spousta lidí je ke svému oblíbenci shovívavá a ignoruje jakoukoli kritiku. Můj oblíbenec prostě patří k mému kmeni, můj kmen má pravdu, drobné chyby oblíbence neřeším a basta.

Kim je tvrdý chlap

Samozřejmě nejde ani náhodou o jev typický pouze pro příznivce Jiřího Drahoše, dokonce se ani v nejmenším nejedná jen o český problém. Ukazuje se to například v nynějších politických debatách ve Spojených státech. Ponechám nyní stranou zarputilost, s níž tvrdé jádro fanoušků Hillary Clintonové stále zcela přehlíží její závažné deficity (třeba sporné věci kolem jejich financí a Nadace Clintonových) – a zaměřím se na Donalda Trumpa a jeho příznivce; on je ostatně fakticky důležitější, ježto na rozdíl od Hillary volby vyhrál a je prezidentem.