Doba, kdy lidé nenávidí experty

Že spisek s podtitulem Kampaň proti tradičnímu vzdělání popisuje skutečný jev, se ukazuje snad každý den. Koncem července například dospěl Scott Adams, tvůrce populárního komiksu o Dilbertovi, k závěru, že je též odborníkem na Severní Koreu, a publikoval na svém blogu příspěvek odhalující, co je doopravdy mezi tímto režimem a Čínou. Když se ho lidé ptali, kde na to bere erudici, odpovídal jim, že je zde přece Google.

Nejde o první zásah kreslíře Adamse do veřejné debaty; proslul také vášnivou podporou Donalda Trumpa – jeho prezidentskou kampaň a jeho příznivce ostatně Tom Nichols zmiňuje, byť nejde zdaleka o jediné téma knihy. Nichols navíc není žádným levičákem, ale konzervativcem patřícím do tábora Trumpových kritiků – současně je vysokoškolským učitelem a expertem na národní bezpečnost a mezinárodní vztahy. O jeho knize jsem se dozvěděl přes Twitter; je poučné i zábavné sledovat, jak se s ním na této sociální síti hádá jak tvrdé jádro Trumpových fanoušků, tak přívrženci demokratů a Hillary Clintonové. Obě tyto skupiny přitom v diskusích dost často projevují neznalost faktů či fakta přímo odmítají.

Právě otevřené pohrdání fakty a odsuzování expertů je to, co je na poslední době podle Nicholse nové; neznalost i nedůvěra k odborníkům zde byly i dříve, nyní jsou však vychvalovány jako přednost. Jednou z příčin je, jak říká autor a jak asi mnohé napadne, internet a sociální sítě: v obrovském moři informací se mnozí neumějí orientovat a rozpoznat spolehlivé zdroje od pochybných, přesto mají pocit, že z internetu vědí všechno. Debata na sociálních sítích navíc svádí spoustu lidí k ostrým závěrům, které by normálně nevyslovili, kdyby s oponentem diskutovali tváří v tvář.

Moderní technologie však nejsou jediným viníkem, Tom Nichols jich vidí celou řadu. Je zde například exploze vysokoškolského vzdělání, kdy americké college absolvuje mnohem více studentů než dříve. Masy lidí tak mají najednou pocit, že bakalářský diplom z nich dělá experty na všechno; přitom kvalita vysokoškolských institucí je, právě kvůli tomu, že je jich nyní mnoho, nevyrovnaná. K pohrdání experty přispívají i hollywoodské celebrity. Jim Carrey je sice oceňovaným komikem, myslí si však také, že rozumí lékařství – patří mezi největší bojovníky proti očkování. Gwyneth Paltrow se zase domnívá, že je gynekoložkou: a radí ženám, aby si do vaginy vháněly páru.

Nichols věnuje podstatnou část knihy i tomu, že experti a etablované instituce nemají vždy pravdu – pořád však mají obecně větší kvalifikaci než lidé, kteří si nějakou informaci vygooglují za pět minut. Přesto autor radí, aby experti své chyby, pokud se stanou, přiznávali a řešili.

Recenzentka Nicholsova spisku v deníku The New York Times napsala, že jde o „nevýjimečnou knihu o důležitém tématu“, která je cenná tím, že obsahuje odkazy na jiné, ty opravdu zásadní texty. Pro mě osobně šlo však o skvělý popis fenoménu, s nímž se osobně často setkávám. Kniha je zatím dostupná pouze v angličtině, Nichols však oznámil, že bude brzy přeložena do dalších jazyků – čeština mezi nimi nebyla, jsem si však jist, že překlad by vzbudil i u nás patřičný ohlas.