Bratři a jejich sofistikovaný Vietnam

Rozpadající se pomalu pečené hovězí žebro v omáčce z marinády, ve které je červené víno a voňavý badyán. Plátky kachny s lahodnou kari omáčkou. Nesmažené závitky s rýžovými nudlemi, hovězím masem a arašídovým krémem. Kotel typické vietnamské polévky Pho.

Jedno jídlo za druhým přistává na stůl, naše čtveřice u stolu občas dostane záchvat sebereflexe, zda se nepřecpává. Jsou to však jen dočasné záchvaty, bageta Banh Mi Thit Lon je nám málo, objednáváme si další.

Byli byste na omylu, pokud byste se domnívali, že je tato bageta jakousi česko-vietnamskou směskou. Jde o autentické a tradiční jídlo. V 19. století přišli do Vietnamu francouzští kolonizátoři zvyklí na své pečivo, na baquettes; místní je však začali péct trochu jinak a začali do nich dávat maso a zeleninu připravené podle místních postupů.Tyto bagety do sebe neládujeme v nějaké pouliční jídelně. Restaurace Gao Den nabízí moderní vietnamskou kuchyni vysoké kvality, jen ceny jsou na takové úrovni, že si můžete dát jídla docela dost, aniž by se návštěva zasekla do vaší peněženky tak jako v drahé restauraci oceněné michelinskou hvězdou.

Recenzenti obvykle Gao Den chválí, dostala se do žebříčku top restaurací časopisu Euro: předloni se ocitla na 27. místě mezi padesáti podniky v Praze, loni se pak objevila třetí v kategorii Světová kuchyně. Není to však restaurace, kterou jen oceňují experti a mnoho lidí do ní nechodí. Ačkoli se Gao Den nachází mimo centrum hlavního města, v jeho západní části poblíž stanice metra Lužiny, při všech mých návštěvách v posledních měsících byla po večerech plná, až natřískaná. Ještě v pět hodin v sobotu v půli ledna byla většina stolů v restauraci obsazena, pak se na chvíli uvolnily, aby se po šesté zase začaly plnit (nebo se na stolech objevovala cedulka rezervace – bez ní totiž není zcela jisté, že si večer v Gao Den sednete)

Úspěch restaurace se rozhodně nezdá být dílem náhody; ta nebývá v oboru nikdy jediným faktorem, ale v tomto případě bych řekl, že nejvíce ze všeho stojí za výsledkem pečlivě propracovaný koncept – a to jak z hlediska jídla, tak z hlediska ekonomického. Majitelé, dva mladí čeští Vietnamci, na něm zjevně delší dobu pracovali a na podnikání se připravovali. „O restauraci jsme přemýšleli dlouho,“ říká mi jeden ze dvou spolumajitelů, Giang Ta, který v lednu oslavil dvacet osm let. Zatímco on se stará o provoz, jeho třicetiletý bratr, druhý spolumajitel Khanh Ta, šéfuje kuchyni.