Ta proklatá válka v Iráku

O jedné z příčin uprchlické krize, která jde až do roku 2003.

Jdou dnes různé řeči, co vyvolalo uprchlickou krizi, která zasáhla Evropu: je jasné, že příčin je více, ovšem rozvrat zemí Blízkého východu a severní Afriky mezi ně určitě patří. Tento rozvrat má opět více příčin – určitě arabské jaro, které se minimálně ve dvou zemích zvrtlo v chaos a občanskou válku, určitě neschopnost evropských i amerických politiků se s těmito konflikty vyrovnat.

Zmiňuje se po právu občanská válka v Sýrii, kde Západ proti tamnímu krvavému diktátorovi Asadovi vojensky neintervenoval; USA a další spojenci začali zasahovat teprve (a dosud se zdálo, že nedostatečně), když začal růst obludný Islámský stát. Zmiňuje se také chaos v Libyi, kde naopak Západ vojensky zasáhl, což vedlo ke svržení dalšího krutého diktátora, Kaddáfího; dodnes se diskutuje, zda nebylo cynicky realistické se do tamní občanské války neplést, takže by se vládce udržel a zemí by nemohli tak jako dnes proudit do Evropy migranti. Tento argument má svou hodnotu, i když se občas zapomíná, že západní letadla zasáhla ve chvíli, kdy hrozilo, že Kaddáfí rozpoutá ve velkém vraždění na povstaleckých územích – což by přimělo tisíce, ne-li desetitisíce lidí uprchnout též.

Ve světle těchto debat se ovšem trochu ztrácí svržení jiného, taktéž krvavého diktátora, iráckého Saddáma Husajna. Tam v roce 2003 tehdejší americký prezident Bush poslal vojáky, i když šlo o zemi stabilizovanou, v níž žádná občanská válka nebyla. A oficiální důvody invaze se – jak se dnes ví – ukázaly jako nesmyslné. Útok na Irák vyvolal v zemi rozvrat, vytvořil nespokojený tábor bývalých Saddámových opor a zásadně posílil vnitromuslimský střet mezi šíity a sunnity, což jsou kořeny vzniku Islámského státu.

Až se bude psát historie, válka v Iráku bude první na časové ose událostí, které nyní končí rozvratem regionu a úprkem množství lidí do Evropy.