Sexuální spartakiáda ve vašem mobilu

Poslední rande naslepo jsem měl v roce 2003. Na Hradě ještě první týdny dosluhoval Václav Havel a hlavní zprávou bylo místo britského referenda o vystoupení z Unie české referendum o vstupu tamtéž. Teď, v roce 2016, mám rande naslepo znovu a po třinácti letech si připomínám, jak napínavé je rozhlížet se za dveřmi kavárny po tváři, kterou znám jen z fotek.

Kateřina má na sobě bílomodré šaty, se kterými jí ladí boty i kabelka. S kolenem opřeným o koleno sedí i v pohodlném nízkém křesle pozoruhodně ladně. Dáma na první pohled. Podáme si ruce, hezky se usměje. Na stole stojí otevřený birell a po pár větách se přiznáme, že se v takhle horkých dnech – v Brně je přes třicet – rádi chladíme pivem i za chůze.

Ještě před pár dny jsme o sobě nevěděli. Jeden druhého jsme objevili na Tinderu. Na nejpopulárnější mobilní seznamce primárně určené k hledání krátkodobých známostí, s více než padesáti miliony uživatelů. Tinder je symbolem toho, jak se oproti časům mého posledního rande naslepo – kdy chytré mobilní telefony ještě ani neexistovaly – doba seznamování změnila.

Bezbolestné seznamování

V čem se zážitek, který Tinder nabízí, liší od jeho předchůdců? Třeba tím, že jsem na Kateřinině kartě viděl kromě obligátních fotek z cest a věku – 24 let – i naše společné známé a zájmy. Nic z toho jsem nevyplňoval, služba si údaje zjistila z Facebooku. Zjišťuji tedy, že se Kateřina přátelí s několika mými kolegy z novin a že lajkuje mou oblíbenou facebookovou stránku s nihilistickými vtipy.

Působí na mě sympaticky, a tak následuje krok, který do běžného jazyka proniká jako synonymum toho, že se člověku někdo nebo něco líbí: swaj­pnutí doprava. Dotknu se Kateřiny na displeji palcem a vyšoupnu ji za pravý roh obrazovky. A vida, Tinder mi ihned oznámí, že Kateřina udělala to samé se mnou. Máme takzvaný match, shodu.