Kdo si troufne na burlesku

Modré šaty s velkým výstřihem, dekolt posypaný třpytkami, nalepené řasy, vyčesané zrzavé vlasy – burleskní tanečnice Miss Cool Cat prostě vypadá snově. Scházím se s ní hned u vchodu do divadla Royal, kde se koná druhý ročník pražského festivalu burlesky.

Z přepychového sálu Royalu se starými lampami a těžkými koberci jako by dýchala historie. Diváci se pozvolna usazují ke stolům ozářeným svíčkami – do sametových sedaček nebo na barové stoličky. Do začátku programu, v němž vystoupí přes dvacet českých i zahraničních účinkujících, zbývá ještě nějakých patnáct dvacet minut.

Co vlastně hosty čeká? „Jsme festivalem varietního umění a burlesky… Před sto lety patřila Praha k nejbohatším a nejkulturnějším městům v Evropě, měla největší filmové ateliéry dosahující kvalit Hollywoodu, vrcholnou éru slavil vaudeville, kabaret a burleska,“ stojí v propagačním textu o festivalu. Burleska bývá zjednodušeně označována za formu striptýzu, odlišuje se však zpěvem, akrobatickými prvky – a humorem. Kořeny tance burlesky vedou do Anglie 19. století, do hudebně dramatických představení, v nichž polonahé tanečnice parodovaly slavné hry a umělce.

Česká návštěva z Ameriky

Miss Cool Cat není jen tanečnicí, ale také organizátorkou: její občanské jméno je Terezie Bělčáková a festival pořádá s partnerem Davidem Jahnem alias Sonnym Vargasem. Miss Cool Cat mě bere do zákulisí. Jdeme přes pódium za těžkou černou oponu, pak scházíme po úzkých točitých schodech, které vedou do šatny vystupujících. Ve velmi malém prostoru – skoro to vypadá, že si tanečnice sedí na klínech – se kolem zrcadel osvícených žárovkami povalují líčidla, péřové vějíře, luxusní spodní prádlo, saténové župany a hřebínky do vlasů. „Performerky“ na sobě mají pasties – kolečka, často s třásněmi, zahalující bradavky. Všechny se usmívají a nezdá se, že by měly trému.

„Ahoj, já jsem Koko La Douce,“ zdraví mě burleska, která vypadá jako zpěvačka Annie Lennox. Pochází ze Švýcarska, během našeho povídání má na sobě jen podprsenku a shluk šňůrek, které nahrazují klasická tanga. „V Praze vystupuji už poněkolikáté. Mám to tu ráda. Publikum tady je velmi vřelé a taky jsou tu party lidi, kteří vydrží pařit až do rána!“ směje se performerka, která říká, že má radši diváky v Česku než ve své domovině. (Nutno ovšem dodat, že v sále ten večer sedí jednoznačně více cizinců než Čechů, může to souviset s cenou lístků – standardní vstupné stojí 990 korun, barová židle a stání 590 Kč, VIP lístek vyjde na 1 490 korun.)