Auta jako drahokamy

Auto jako investice zní na první poslech docela naivně: automobily přece vždy ztrácejí na hodnotě, pokud zrovna nejde o růžový cadillac Elvise Presleyho. Jenže poslední dva covidové roky, zpřísňující se emisní pravidla v Evropě a další faktory obrátily leckterá pravidla naruby, což se týká i cen nových nebo zánovních aut.

Není výjimkou, že dnes můžete čtyři pět let staré auto, které jste si koupili výhodně nebo jako zánovní, prodat za stejnou nebo i vyšší částku – zvláště u menších a dostupných modelů to platí téměř bezezbytku. Že cena auta neklesá, ale stoupá, se kupodivu týká i některých nových modelů značek, u kterých byste to nečekali a jež patří na dolní příčky prodejního žebříčku. Ať už je to Suzuki, které cílí spíše na cenově citlivou a konzervativnější klientelu, anebo třeba originální Subaru, které si cenu umělo držet i dříve, zvláště mezi znalci.

Oslovení odborníci z automobilového i finančního sektoru se shodují, že tlak na cenu nových aut je velký a návrat k situaci před čtyřmi pěti lety nepřichází v úvahu. Naopak hrozí další zdražování. „Od 6. července 2022 jsou pro nově homologované modely povinné další inteligentní asistenty (viz vydání Reportéra z října 2021 – pozn. aut.), které nové vozy ještě dále prodraží,“ upozorňuje Josef Pokorný, tajemník Svazu dovozců automobilů.

Češi naspořili tři biliony

Pavel Štefek, analytik společnosti PricewaterhouseCoopers, připomíná, že spotřebitelé v době nejistoty svá velká rozhodnutí odkládají. „Mnozí lidé během covidu hodně naspořili, ale v bankách se jim nyní úspory tenčí, protože úroky jsou hluboko pod inflací.“ A kdo si chce dnes pořídit vůz na úvěr, musí počítat i s vyšší úrokovou mírou – ČNB se právě vyššími úroky snaží srazit inflaci. „Pozitivní naopak je, že se zatím drží nízko nezaměstnanost. O chuti spotřebitelů nakupovat nové vozy tedy rozhoduje řada faktorů a současná nálada není jednoznačná. O tom, kolik se letos prodá v České republice nových aut, proto zřejmě nejvíc rozhodne další vývoj války na Ukrajině.“

Český statistický úřad uvádí, že takzvaná míra úspor domácností (podíl úspor na disponibilním příjmu) se ve čtvrtém čtvrtletí 2020 vyšplhala do rekordní výše 25,6 procenta, loni pak postupně klesala a ve třetím čtvrtletí 2021 činila 15,9 procenta. „Celkově zůstává míra úspor domácností stále vysoká, což by mělo tvořit určitý polštář, aby spotřeba domácností drasticky nepropadla i v podmínkách rychle rostoucí inflace,“ uvedla ekonomka Komerční banky Jana Steckerová pro deník Kurzy.cz. „Ke konci loňského roku měli lidé na běžných účtech uloženo přes tři biliony korun,“ potvrzuje Miroslav Zámečník, hlavní poradce České bankovní asociace.