Baronka Alena

Zpravodajský web Seznam Zprávy přinesl koncem ledna zprávu, že Schil­lerová coby ministryně financí zaměstnávala fotografa a kameramana, kteří pořizovali její legendární, domněle neformální snímky, jež pak putovaly na Instagram a Facebook.

Oba zaměstnanci dostali z veřejných peněz dohromady téměř dva miliony korun za zhruba 14 měsíců, další peníze, jak řekla sama Schillerová, pak ještě fakturovali ANO.

Exministryně hájila platby z eráru tím, že se na sociálních sítích snažila veřejnosti přiblížit „složitou materii ministerstva financí“. Což samozřejmě vyvolává oprávněné otázky, do jaké míry objasňují tuto materii snímky Schillerové tančící na hodech či pózující v parku s pávem.

Obecně platí, že profesionální politik i státní instituce v dnešní době potřebují kvalitní prezentaci na sociálních sítích; vždyť jsou pro nemalou část lidí primárním zdrojem informací. A pokud se má taková prezentace dělat kvalitně, samozřejmě se prodraží.

Jak ovšem obstojí argument političky ANO o popularizaci ministerstva financí? Facebook úřadu sledovalo po čtyřech letech vlády Schillerové tři­cetčtyřikrát méně lidí než ji samotnou. A Instagram? Ten ministerstvo ani nemá.

Zatímco Andrej Babiš vykládá, jak jeho hnutí vždy pracovalo a pracuje pro lidi, jeho klíčová spolupracovnice svým chováním připomínala spíše okázalé počínání francouzské šlechty v časech před revolucí roku 1789. Možná není náhodou, že stejně jako francouzští aristokraté za sebou i Schillerová zanechala masivní státní dluh.