Silná hořčice mlčenlivých mnichů
14. listopadu 2021
Reportér 11/2021 · Číslo 87Silná hořčice mlčenlivých mnichů
14. listopadu 2021
Reportér 11/2021 · Číslo 87Silná hořčice mlčenlivých mnichů
Hořčice s medem a meruňkami. Hořčice s paprikou. Dále také s olivami, rajčaty, s petrželí a s česnekem. Většina s bio certifikátem. Různé hořčice, často podle starých řádových receptur, vyrábějí v tiché dílně mniši v Opatství Nový Dvůr.
Už při zakládání kláštera Nový Dvůr se zdejší trapističtí mniši chtěli něčím lišit. „Náš mateřský klášter ve Francii je světoznámý díky zavařeninám, jinde dělají i sýry, bratři v Belgii vaří výborné pivo… Takže naše volba nakonec padla na hořčice. Vyrábíme je podle originálních trapistických receptů,“ vypráví bratr Jiří, který žije v klášteře od jeho počátků před dvaceti lety.
Hořčice v Novém Dvoru vyrábí od roku 2004, a to nikoli s cílem expandovat a dobýt světové trhy. Hlavní motivací je získat takové množství prostředků, aby mniši mohli v klášteře v lesích a loukách východně od Mariánských Lázní dál žít a pracovat.
Když k rozlehlému areálu Opatství Nový Dvůr přijedete, pocítíte neobyčejný klid. Zhruba tři desítky trapistických mnichů tu žijí podle řehole svatého Benedikta. V klášteře – známém mimo jiné svým minimalistickým kostelem podle návrhu britského architekta Johna Pawsona – se pracovní i duchovní život řídí mnišskými hodinkami neboli společnými modlitbami. Den zde začíná prvními modlitbami ve 3:15 v noci a končí závěrečnou modlitbou Zdrávas, Královno v 19:30. „Několik dní po Velikonocích máme v kostele nádherné světlo, když při východu slunce se první ranní paprsky odráží od rybníka. Je to kouzelné. Nyní, v listopadu, naopak poslední společné modlitby probíhají v úplné tmě,“ popisuje denní režim bratr Jiří, jenž má funkci celeráře – řeholníka, který má na starosti hospodaření kláštera.
Současné opatství bylo ještě v roce 1999 ruina. Tehdy přišli na místo trapisté a rozhodli se, že zde založí klášter. O tři roky později byl položen základní kámen; Nový Dvůr tehdy představoval první klášter založený ve východní Evropě po pádu komunismu.
K výrobě hořčice jsou potřeba v zásadě jen dvě hlavní suroviny – ocet a hořčičné semínko. Koření a další ingredience jen dotváří nezaměnitelnou chuť. Mniši semínko namočí, smíchají s octem a vodou pocházející z místních lesů a umelou v přístroji, který funguje fakticky jako mlýnský kámen. Na intenzitě mletí samozřejmě záleží, jak jemná hořčice ve výsledku bude.
Podpořte Reportér sdílením článku
Píše o politice, zejména o Spojených státech.