Ostatní jeli k moři, my s tátou na služebku

Podnik vlastně založil z nerozumu – říká s nadsázkou. „Je to jako s manželstvím. Kdybyste věděli, do čeho jdete, rozmysleli byste si to,“ vtipkuje Tomáš Kořínek starší.

Firma s názvem Toko Agri vlastní areál v Rudicích, ve vesnici vzdálené deset kilometrů od moravských Luhačovic – v nich také do roku 2003 sídlila, než se přestěhovala. V rudickém areálu najdete obrovskou halu, ve které se nacházejí traktory a zemědělské stroje nejrůznějších značek, které nakupují čeští farmáři. K vidění je zde také několik automatů na mléko nebo vozy s logem Ovocňák, které po okolí rozváží ovocnou šťávu a pyré z lokálních surovin. Tak široký je dnešní záběr rodinného podnikání otce a synů Kořínků.

„Z Prahy je to sem daleko, ale když jsem firmu zakládal, vybral jsem si ten region ze dvou důvodů. Zaprvé, bylo to uprostřed tehdejšího Československa, takže jsme mohli vyvážet do obou částí federace. A zadruhé tu vždy byla výborná půda a šikovní zemědělci,“ vypráví hlava rodiny.

Byť ho rozpad federace zaskočil, firmě to velkou ránu neuštědřilo. „Problém byl nejprve s dvojí měnou a daněmi. No, na začátku na hranicích stáli nějací panáčci, pak zmizeli, teď se tam postavili znovu během pandemie, ale už jsou zase pryč. Přes to všechno ale byznys fungoval dál. Zákazníci o nás měli zájem,“ vypráví jedenašedesátiletý zakladatel firmy.

Jinak a lépe

Do rozhovoru se zapojuje jeden ze synů pana Kořínka; společně pak vysvětlují, jak se firma podílela dovozem nejrůznějších strojů na modernizaci českého zemědělství, které bylo před rokem 1989 odkázáno na poměrně omezený výběr strojů. „Přitom není traktor jako traktor. Třeba v Nizozemsku jsou mnohem menší farmy, takže tamní stroje mají menší zátěž, využíváte je během roku méně. Ale zase mají jiné přednosti jako kvalita zpracování,“ vysvětluje pětatřicetiletý Tomáš Kořínek mladší.