Pearl Harbor. Když přijeli Japonci, pozvali jsme je dál

Padne na vás téměř bázeň, přinejmenším máte dost divný pocit. Přímo pod vámi je místo, kde stovky mladých mužů krvácely, umíraly v ohni na palubě nebo v naftě hořící na hladině a topily se. Pod vámi jsou trosky bitevní lodi USS Arizona, která se 7. prosince 1941 stala pro mnoho mladých námořníků hrobem. Toho dne ráno, byla to neděle, zaútočila japonská letadla na americkou námořní základnu Pearl Harbor na Havajských ostrovech. Šlo o zásadní obrat v průběhu druhé světové války. Do globálního konfliktu totiž vstoupily Spojené státy americké s celou svou ohromnou hospodářskou mocí.

Památník bitevní lodi USS Arizona je nevelká podlouhlá bílá stavba připomínající trochu kostel, která jako by plavala. A to nad vrakem zmíněné lodi, jenž je v malé hloubce dobře vidět. Dostat se sem dá pouze po moři a jde o jedno z hlavních míst komplexu národního memoriálu Pearl Harbor, který onen krvavý útok připomíná.

Na konci památníku USS Arizony najdete obří zeď, do níž jsou vytesána jména všech 1 177 námořníků, kteří při útoku na bitevní loď zahynuli. Více než 300 členů posádky nicméně útok přežilo: právě pro ně pak v průběhu let vznikl zvláštní rituál. Pokud někdo z přeživších zemře, může na věky odpočívat po boku svých kamarádů. Urnu zesnulého převezmou ceremoniálně potápěči, kteří ji uloží do vraku lodi. Konkrétně do míst, kde se nacházela jedna z dělostřeleckých věží.

Mojí matce bylo deset

Pearl Harbor, v překladu „Perlový přístav“, dnes samozřejmě není jen komplexem památníků, ale stále také fungující vojenskou základnou, kde sídlí velení americké pacifické flotily. Nadále zůstává strategickým místem uprostřed Pacifiku, z něhož lze kontrolovat oceán. Je také městem se zhruba čtyřiceti tisíci obyvateli rozkládajícím se na břehu ostrova Oahu. Honolulu – moderní hlavní město amerického státu Havaj s tropickými deštnými lesy, sopkami a turistickými resorty – leží jen pár kilometrů od něj. Na první pohled se dokonce může zdát, že námořní základna a metropole jsou vlastně jeden celek. Ovšem do Pearl Harboru, pokud tedy nejste příslušníkem ozbrojených sil USA, se dnes jezdí právě kvůli vzpomínkám na onen útok z roku 1941.

„Když proběhl útok, mojí matce bylo deset. Spolu s babičkou a dědou byli na mši v nedalekém kostele. Nikdo netušil, co se děje, ale kněz liturgii přerušil a všechny poslal domů,“ vyprávěl nám Daniel A. Martinez, hlavní historik národního památníku Pearl Harbor, když jsme ho loni v prosinci navštívili. Je legendou instituce i historické obce. Pracuje zde od roku 1986 a zasloužil se o digitalizaci archivů, nahrávky mnoha interview pamětníků, tvorbu televizních pořadů či dalších vzdělávacích materiálů. Není moc povolanějších lidí, kteří mohou vyprávět o útoku na Pearl Harbor v mnoha souvislostech.