Emigrant, který nezapomněl. Příběh Paula Robitscheka

Jak byste se zachovali, kdybyste museli utéct ze země, v níž jste se narodili a studovali? Jak byste vzpomínali na svou rodnou vlast, do které se nemůžete přes půl století vrátit, protože ji postupně ovládly dva totalitní režimy? Napadlo by vás umožnit krajanům poznat život, lidi a atmosféru svého nového domova – země, která vám přinesla svobodu, štěstí a bohatství?

Přesně něco takového totiž před více než dvaceti lety udělal pražský rodák Paul Robitschek: jeho odkaz dodnes symbolizují čeští a slovenští studenti, kteří díky němu jezdí na rok na zkušenou do Spojených států, do města Lincoln ve státě Nebraska. Mezi nimi byli třeba Milan Stuchlík a Petr Ondrůšek, jedni z prvních účastníků programu založeného a financovaného Paulem Robitschekem, kteří se v roce 1998 dokonce dostali na titulní stranu místního deníku Lincoln Journal Star. To když se z peněz ušetřených ze stipendia rozhodli zaplatit 500 dolarů za třináct let starou Hondu Prelude, které pořádně nefungoval tachometr, pravé dveře se daly otevřít jenom zevnitř, z chladiče unikala kapalina a během jízdy jí odpadl tlumič. „Ale bylo to naše auto – naše první. To bylo to dobrodružství, bylo to auto s duší,“ řekl tehdy místním novinám Ondrůšek.

„Milana s Petrem si pamatuju. To auto jsem jim dovolil koupit až poté, co se na něj podíval můj mechanik. Stejně se jim rozbilo kousek před San Franciskem. A bůh ví, jak se dostali zpátky do Nebrasky,“ říká s úsměvem Greg Jensen z univerzity v Lincolnu, jenž se o Čechy přijíždějící na Středozápad už od devadesátých let stará. A který spolupracoval a přátelil se se zakladatelem programu, československým emigrantem Paulem Robitchekem.

Rodina kožešníka

Paul se narodil v Praze v době krvavé první světové války, 15. října 1916. Narodil se do světa včerejška – jak by napsal Stefan Zweig – i světa zítřka; do města, ve kterém žili Češi, Němci a Židé a jež ještě tehdy patřilo k rakousko-uherské monarchii, ale zanedlouho se stalo metropolí nové Československé republiky.

Jeho rodiče měli na adrese Michalská 21, v uličce pražského Starého Města, obchod s kůží a kožešinami. Paulův otec měl pověst čestného byznysmena s velkým vyjednávacím talentem. V mládí strávil několik let ve Spojených státech, než se vrátil zpátky do Prahy, kde se oženil. Zemřel na rakovinu v roce 1932. Paulova matka umřela na zápal plic v březnu 1939, několik měsíců před vypuknutím druhé světové války.