Nový hit, nebo vykopávka?

Byl to přelomový verdikt. V roce 2013 zažalovali pozůstalí Marvina Gaye, legendárního „prince soulu“, za plagiátorství tři muzikanty. Konkrétně šlo o amerického zpěváka Robina Thicke, rapera a producenta Pharrella Williamse a rapera T.I.

Porota složená víceméně z hudebních laiků dala za pravdu žalující straně. A v roce 2018 pak pozůstalí po Marvinu Gayeovi definitivně vyhráli, když dva ze tří soudců panelu federálního odvolacího soudu potvrdili původní rozsudek.

O co šlo? Podle právníků žalující strany okopírovala zmíněná trojice Gayeovu skladbu Got to Give It Up z roku 1977.

Když si obě skladby pustíte po sobě, rychle pochopíte, odkud žaloba vychází. Na první poslech jedna skladba skutečně připomíná druhou – minimálně v intencích nálady a vágních podobnostech jednotlivých hudebních prvků. Jakmile se však do poslechu ponoříte hlouběji, začíná být vše problematičtější. Když se pustíte do rozboru jednotlivých harmonií a melodických linek, zjistíte, že obě skladby v tomto ohledu mnoho nespojuje.

„Stanovisko většiny (soudců) umožňuje žalující straně dokázat to, co se nikomu předtím nepodařilo. Skladby ‚Blurred Lines‘ a ‚Got to Give It Up‘ nejsou objektivně podobné. Liší se melodií, harmonií i rytmem. Ale tím, že je odmítá porovnat, stanovisko většiny ustanovuje nebezpečný precedent, který uštědřil drtivou ránu budoucím hudebníkům a skladatelům,“ varovala soudkyně Jacqueline Nguyenová: ta na rozdíl od zbylých dvou soudců s rozsudkem nesouhlasila a své pochybnosti sepsala v disentním stanovisku.