Záhada páteřního hlavolamu
5. května 2019
Reportér 05/2019 · Číslo 57Záhada páteřního hlavolamu
5. května 2019
Reportér 05/2019 · Číslo 57Záhada páteřního hlavolamu
Bolí vás záda? Máte vyhřezlou ploténku nebo jste si při úrazu zlomili obratel? Lékaři dnes dokážou vyřešit lecjakou nepříjemnou patálii. Umějí operovat bez jizev, vyjmout z páteře nádor, přesně zacílit na postižené místo pomocí počítačové navigace. V jedné situaci přesto zatím zůstávají bezbranní. Dojde-li u člověka k úplnému přerušení míchy, není návratu.
Ta situace připomínala ježka v kleci. Šedesátiletému muži prorostl nádor druhým krčním obratlem. Pokud by v takovém stavu zůstal, čekalo by ho ochrnutí a posléze smrt. Jenže jak vyjmout nádor a neporušit životně důležité obratlové tepny? A neudělat tak z člověka přinejmenším invalidu? Bylo 2. října 2006 a patnáctičlenný tým lékařů a sester liberecké nemocnice se chystal k unikátní a značně riskantní operaci, kterou před nimi ještě nikdo na světě neuskutečnil. Trvala třináct hodin a muži zachránila život.
Přednosta oddělení a jeden z předních neurochirurgů v zemi Petr Suchomel nám celý zákrok promítá na snímcích. Nejdříve lékaři pacientovi skrze ústní dutinu mikrochirurgicky odstranili přední polovinu obratle. Potom jej otočili na břicho a vyjmuli mu zadní část obratle včetně nádoru. „Nádor nebyl zhoubný, ale byl tak agresivní, že kdybychom ho nevyndali spolu s celým obratlem, utvořil by se jistě znovu,“ líčí profesor Suchomel. Odstraněný obratel lékaři nahradili třemi titanovými náhradami vyplněnými kostmi, které předtím odebrali z pacientovy pánve, a hlavu zafixovali k páteři titanovou konstrukcí se šrouby.
Tři dny po operaci oznámili, že pacient si sedá na posteli. Po týdnu doplnili, že se pomalu staví na nohy. A pak to celé publikovali v prestižním americkém lékařském časopise. Jenže napoprvé se úplné zázraky obvykle nedějí, nemoc se muži po dvou letech vrátila a rok nato zemřel. „Jediná možnost, jak minimalizovat riziko recidivy, by bylo ozáření protony, ovšem to tehdy uměli jen v Americe a chtěli za to 250 tisíc dolarů, což si nikdo nemohl dovolit,“ vzpomíná profesor Suchomel. „Druhým podobně operovaným pacientem byl chlapík z Moravy a ten žije už osm let.“
Když si Petr Suchomel promítá v hlavě svoji lékařskou kariéru, je kromě toho, že v letech 2003 a 2004 vedl jako dosud jediný Východoevropan Evropskou spinální společnost, nejvíce pyšný právě na tento druh operace. Nešlo rozhodně o nějaký výstřelek, s jehož pomocí si chirurg pořizuje slávu – dva týdny nato se podobným zákrokem pochlubili kolegové v pražském Motole. „Dnes tam dělají fantastické věci, na které my v krajské nemocnici často nemáme kapacity,“ říká uznale Petr Suchomel. Centralizovaná zkušenost daná množstvím provedených zákroků přináší kvalitu, v tom tkví úspěch moderních center – a vlastně moderní špičkové medicíny jako takové.
Názorným příkladem, na němž je možné ukázat rozdíl mezi praxí před nějakými třiceti lety a nyní, je třeba autonehoda.
Podpořte Reportér sdílením článku
Vedoucí dramaturgyně pořadu Události, komentáře a Interview ČT24.