Sázka na správného koně

Je jedním z nejúspěšnějších českých producentů a chovatelů koní. Do jeho stáje patří film Je třeba zabít Sekala – a také slavná klisna Sixteen. Je místopředsedou dozorčí rady filmového festivalu v Karlových Varech, v jehož zákulisí se točí a shánějí peníze. Jaroslav Bouček jich spoustu vydělal a spoustu prodělal. Sázky na jistotu neexistují a to ho na tom baví.

Brandejsův statek, Praha-Suchdol. Drobounká bílá klisna Sixteen se tiše pase na louce. Za sebou má tisíce naběhaných kilometrů, další tisíce strávené na cestách na dostihy a zpět, ale odsud se už stěhovat nebude. Dvojnásobná vítězka Velké pardubické, malá kobylka s velkým srdcem, jak to o ní řekla britská princezna Anna, je daleko od své někdejší slávy. Nemocná a v důchodu.

Letos bylo Sixteen šestnáct. Narodila se 27. března 2000 ve Francii. Kůň ve znamení Berana. Takoví jedinci překypují životní energií, jsou průbojní a ambiciózní. A taky trochu svéhlaví, snad proto nikdy nesnesla v sedle drsného Josefa Váňu. Ale dovolila mu, aby ji trénoval.

„Přežila jedenáct let šíleného tréninku s Pepou, což jinak nevydržel nikdo. Má charakter a měla železné zdraví,“ podotkne Jaroslav Bouček, její majitel. Ano, to zdraví je už minulost. Sixteen má rakovinu a narkolepsii a starají se o ni jeho vnučky Sára s Johankou, které se na ní občas projedou.

Když ji Bouček koupil, bylo jí osm měsíců. Tou dobou často pobýval na pobřeží Atlantiku v normandském městečku Deauville. Choval koně, původně tu chtěl dokonce koupit farmu patřící kdysi herci Jeanu Gabinovi, ale nakonec se spokojil s domkem. Počátkem prosince roku 2000 tu byl i s kamarádem Jiřím Bartoškou. Jeden z velkých společných flámů zakončili v kasinu. „Vešli jsme do dveří v tričkách, nejdřív nás vůbec nechtěli dovnitř pustit. V ruletě jsem vsadil tisíc franků na sedmičku. Vyhrál jsem, a jak jsem byl rozjetý, další tisíc jsem na sedmičku přisadil. A vyhrál jsem podruhé. Dohromady sto pět tisíc franků, tedy nějakých půl milionu korun.“

Byla to jeho největší výhra v životě. Ale ta malá klisna, kterou následně koupil, vlastně také. Pojmenoval ji Sixteen podle dne svého narození. „Původně jsem ji nechtěl, byla příliš drobná. Ale francouzský agent mě přesvědčoval, tak jsem to risknul. Zaplatil jsem za ni dvacet tisíc franků, tedy nějakých sto tisíc.“