Budu všude kolem tebe
5. června 2016
Reportér 06/2016 · Číslo 22
foto Lukáš Bíba.
Následující stránky by asi neměly číst ženy (a jejich muži), které se v příštích dnech chystají porodit. Mohly by je zbytečně vyděsit, protože téměř jistě se jim nic takového nestane. Jejich dítě je neopustí v den porodu, ale narodí se krásné a zdravé. Všichni však takové štěstí nemají. Jim je věnován tento text a tři základní vzkazy: Může se to stát. Nikdo to nezavinil. A ten podstatný: Nejste sami. Ostatně i my jsme na to musely být dvě.
Divadlo Kampa v Praze, čtyři ženy hrají svůj příběh. Všechny v minulosti ztratily své děti, všechny shodou okolností v květnu a všechny to zvládly. Publikum se topí v slzách, slzavá údolí se ovšem střídají se salvami smíchu. Protože v každé bolesti je i naděje, v každé smrti nový začátek. Budu všude kolem tebe. Tak se hra jmenuje. Děti se převtělily v anděly a pozorují své matky. Dělají si z nich legraci, kárají je a škádlí, ale hlavně jsou pořád s nimi. A zpívají.
Mami, neboj, jsem tu u tebe.
Mami, neboj, jednou za mnou
přijdeš do nebe.
Je to svým způsobem terapie. Pro ty, které hrají, i pro ty, kteří se dívají. Nejspíš sami něco podobného zažili nebo se to stalo jejich blízkým.
Martina s Julií
Podpořte Reportér sdílením článku
Vedoucí dramaturgyně pořadu Události, komentáře a Interview ČT24.
