Neřesti a odpovědnost

Pohled do jedné z tabulek mapujících uhlíkovou stopu potravin na webu OurWorldinData.org není pro tuto lahůdku zrovna příznivý. Existují samozřejmě jiné uhlíkové kalkulačky a mírně odlišná data, ale v zásadě platí: čokoláda je v přehledech produkce uhlíkových plynů docela vysoko, byť na hovězí maso, s jehož produkcí a pojídáním je spojeno nejvíce emisí, stále nemá.

Důvod vysoké náročnosti čokolády je dvojí. Obsahuje mléko – a krávy jsou zdrojem metanu, jednoho ze skleníkových plynů. A vyrábí se z kakaových bobů, jejichž pěstování stojí často za odlesňováním: stromy přitom pohlcují CO2, tudíž méně stromů znamená i více tohoto skleníkového plynu v atmosféře. S úbytkem lesů je navíc spojená i produkce dalších surovin používaných zpravidla pro výrobu čokolády jako cukr či palmový olej.

Současně také platí, že z hlediska životního prostředí je lepší hořká čokoláda. Má méně mléka, tudíž o čtvrtinu nižší uhlíkovou stopu, a také minimálně o polovinu méně cukrů, což je výhodné i ze zdravotního pohledu.

Hrabat se v přehledech, kolik to které jídlo produkuje uhlíkové stopy, je určitě zajímavé. Takové údaje můžou vyhovovat též doporučením lékařů. I když neexistuje shoda, zda je veganství zdraví prospěšné, či nikoli, experti na výživu se určitě nebudou bránit závěru, že by populaci prospělo, kdyby omezila pojídání masa, zvláště červeného.

V následující příloze najdete články o tom, jaké problémy můžou být s upřednostňováním čistě rostlinné stravy spojené, i o tom, jakým směrem má člověk – samozřejmě pokud chce – přemýšlet o omezování osobní uhlíkové stopy.

Určitě je však potřebné uvědomit si kontext takových úvah. Pořád totiž platí, že podstatně důležitější je činnost firem, které jsou do snižování skleníkové stopy tlačeny spotřebiteli, bankami a regulací (o čemž v této příloze také píšeme). A také: když vyměníme vytápění závislé na uhlí za zelenou energii, udělá to, s nadsázkou řečeno, nesrovnatelně více než nahrazení mléčné čokolády hořkou.