Zakopejte ten odpad navěky do země. Obce versus jaderné úložiště

Jde sice o krajinu s poli, stromy a vesnicí, ale říká se jí Březový potok. Název lokality ležící u Horažďovic v jihozápadních Čechách se odvozuje od stejnojmenného potůčku, jenž vytéká z rybníka Velký Blýskota a vlévá se do řeky Otavy. Jméno Březový potok přitom dlouho znali jen místní, to se však nyní mění. Ona lokalita je totiž jednou ze čtyř, kterou úřady zařadily do užšího výběru míst kandidujících na vybudování hlubinného úložiště vyhořelého jaderného paliva.

„Je to zhruba tady,“ ukazuje starosta nedalekého Velkého Boru Václav Zábranský na mapě v kanceláři na městském úřadu. A pokračuje: „Podzemí má být o velikosti zhruba 300 hektarů, to máte jako minimálně 400 fotbalových hřišť. A povrchový areál má mít dvacet hektarů. Když to srovnám, tak povrchový areál bude asi třikrát větší než vesnička Maňovice, pod kterou má úložiště být.“

Lokalita Březový potok, stejně jako ty další, přitom nezahrnuje jen jednu vesnici. Kromě zmíněného Velkého Boru a Maňovic by se stavba důlního díla dotkla i obcí Pačejov, Kvášňovice, Olšany, Kovčín, Malý Bor, Břežany, Horažďovice a Chanovice.

„Všechny obce se tomu brání, protože to bude šílená stavba. Šílená. Vytěžit ze země sedm milionů kubíků materiálu, odvážet je směrem na Klatovy, ať už to bude směrem na Pačejov, Plánice, anebo na Velký Bor, Horažďovice, Klatovy. Sedm milionů kubíků je strašně, strašně moc,“ obává se starosta Zábranský.

Lukáš Vondrovic, šéf Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO), obavy tlumí. „U povrchového areálu jsme někde mezi patnácti až dvaceti hektary, čili jde o nějaký menší průmyslový areál, kterých jsou tady v České republice stovky. Co se týká podzemí, nepředstavujte si žádný gigantický důl nebo něco takového,“ říká Vondrovic. Odpovídá tím na stížnosti obcí, že půjde o obří stavbu na povrchu i pod ním, když chodby budou mít na délku asi sedmdesát kilometrů.