Logo

Zlepšení jen na papíru. Jedy ve vodě zůstávají

Post Image

Zlepšení jen na papíru. Jedy ve vodě zůstávají

Play icon
25 minut

foto Profimedia.cz

Ačkoli velcí farmáři a ministerstvo zemědělství tvrdí, že používání pesticidů v Česku zásadně klesá, jiná data to příliš nepotvrzují. Pesticidy určené k potlačení plevele a škůdců jsou přitom často jedy, které se dostávají do podzemních vod a do pitné vody. Podle dat Nejvyššího kontrolního úřadu pilo před několika lety vodu s větším množstvím chemických prostředků určených na hubení škůdců v Česku asi 220 tisíc lidí. Pokroky se objevují u ovocnářů, zelinářů a některých místních projektů.

Za malebnou vesničkou Popice na Znojemsku se rozkládají vinohrady; na hranici Národního parku Podyjí se tam pěstuje hlavně odrůda Veltlín. Kousek od vinice má Jiří Ludvík i chalupu, kam často jezdí jeho děti. A právě tento fakt ho motivoval, aby na vinohradech se svými společníky od začátku hospodařil v bio režimu: nechtěl totiž, aby děti přicházely do kontaktu s chemikáliemi.

Běžný vinař, který hospodaří konvenčním způsobem – a takových je v Česku většina –, vezme jednou ročně postřikovač a nastříká vinohrad herbicidem, tedy chemickou látkou určenou k ničení plevele.

„My se vinohrady snažíme okopávat a to je složitější. Když stříkáme, tak sírou. A proti houbám a plísním se dneska používá speciální postřik na bázi mědi, kde je mědi ale úplné minimum,“ vypráví Jiří Ludvík. Používají dražší postřiky a spotřebují jich větší množství, ale druhý den nemusí jít do vinohradu pracovat v rukavicích.

„Jsou to látky, které si umyjete a s kůží nic neudělají. Je to prostě zdravější,“ uvádí s tím, že se také nemusí bát pustit do vinohradu děti.

Vinařů, kteří se přiklání k bio hospodaření, sice přibývá, ale stále tvoří menšinu. Z celkové výměry bylo ke konci loňského roku registrováno v režimu ekologického vinohradnictví šest procent vinic.

Podpořte Reportér sdílením článku