Platíte málo! Město chce miliardu za skládku

Skládky jsou místa, kam lze podle stanovených pravidel ukládat odpad z domácností i firem. Rozhodně nejde o nic hezkého; je to obří hromada odpadků, která často svou výškou přesahuje okolní kopečky v krajině nebo třeba věž kostela na návsi.

Ondřej Nekvapil, předseda spolku Čisté Nasavrcko, který už přes deset let bojuje se skládkou u městečka Nasavrky na Pardubicku, popisuje negativní stránky skládky: „Znečištění okolí úletem, hlavně igeliťáků, zápach, vyšší hluk, zvýšená doprava. Dalšími riziky jsou havárie jako požár skládky nebo přetečení jímky skládkové vody při nadměrných deštích.“ Což, jak vysvětluje, může ovlivnit zdroje pitné vody zejména tam, kde není zaveden veřejný vodovod a studna je jediným zdrojem.

Všechny tyto újmy a potenciální rizika, které obyvatelé měst a vesnic v sousedství skládek dobře znají z praxe, mají kompenzovat poplatky, které musí odpadová firma vlastnící či provozující skládku odvádět obci a Státnímu fondu životního prostředí (SFŽP).

Celkově nejde o malé peníze. Roční kompenzace obcím se vyplácejí v desítkách milionů. Například na skládku u středočeské Čáslavi bylo v roce 2019 uloženo 402 tisíc tun odpadu, za což město vyinkasovalo 17,7 milionu. Starosta a jeho lidé ovšem říkají, že měli dostat o 326 milionů více, odpadová společnost jim totiž prý zaplatila jen za devět procent uložených odpadů.

Pro výpočet správné výše kompenzace je totiž klíčové, do jaké „kolonky“ se materiál navezený na skládku zapíše: podle toho se pak odvádějí poplatky. Čáslav tvrdí, že při součtu všech prostředků, které nedostala zaplacené, jde o 1,4 miliardy a o další 2,3 miliardy měl podle tvrzení města na tamní skládce přijít SFŽP. Firma se brání, že vše vykázala správně a o celé věci rozhodují úřady a soudy. Experti na oblast odpadů říkají, že „správná práce“ s kolonkami může zásadně posunout hospodaření firmy – nebo naopak příjmy obce.