O svítícím kurvítku

Možná to víte, možná ne, ale v Kalifornii je město Livermore. A v tom městě mají hasičárnu. A v té hasičárně visí ze stropu kabel a na tom kabelu svítí žárovka.

To je toho, říkáte si, hasičárnu máme i u nás ve Veverské Bítýšce a umělé osvětlení už jsme taky objevili. Řekni nám něco zajímavého!

Zajímavé na té žárovce v Livermoru je to, že svítí už od roku 1901. Ano, čtete správně, ta žárovka tam svítí už 120 let. Když ji zapojili, tak u nás ještě vládl Franz Josef. Od té doby byla žárovka mimo provoz jen pár hodin – hlavně v roce 1976, když ji stěhovali. Není to tedy žádná oslňující šajnovka – vydává asi jen tolik světla jako moderní čtyř-wattovka – ale svítí vytrvale. Místní už si dávno všimli, že jejich žárovka je neobyčejný chlapák, a starají se o ni jako o opravdovou celebritu. Žárovka má vlastní občanský spolek, který je odhodlán o ni pečovat až do konce jejích dnů, pokud tento někdy přijde. Je připojena k baterii a záložnímu zdroji, aby netrpěla případnými výpadky proudu. Žárovka má i vlastní web a vlastní webovou kameru, která ji stále sleduje. Je v Guinnessově knize rekordů a přitahuje do města nepřetržitý proud turistů. Což je na skromnou baňku vyrobenou v Shelby Electric Company docela výkon.

Připadá vám to divné? Ano, mně taky. Mně žárovka nikdy 120 let nevydržela. Ba naopak, žárovky mi praskaly s železnou pravidelností, o těch v předsíni bych dokonce řekl, že odcházely častěji než naši ministři zdravotnictví. A ty moderní ledky nejsou o moc lepší.

Člověku vytane na mysli klasický stereotyp – že dřív se věci dělaly líp. Fortelněji. Což říká každá generace. Já když jsem byl malý, tak bylo líp! Tráva byla vyšší a čtvrtka másla těžší… Starý nesmysl, tisíckrát vyvrácený.