O fešném prezidentovi

Když jsem se po fotbalovém mistrovství vrátil zpátky z dovolené, čekaly mě v práci nezvyklé politické hovory.

„Gratuluju,“ říkal mi třeba pákistánský nebo libanonský kolega, se kterým se jinak moc nevídám. „Úžasný výkon! A ten váš prezident!“ – přitočil se s telefonem a pokradmu mi ukázal obrázek – „Takový kozy! Takového prezidenta bych chtěl mít taky!“

Když se to stalo poprvé, byl jsem trochu zmatený, protože o našem prezidentovi si myslím hodně věcí, ale že by svým hrudníkem přitahoval Pákistánce, o tom jsem dosud neuvažoval. Brzy se ale ukázalo, že se jedná o omyl. Zatímco jsem byl na dovolené, tak si to někteří kolegové popletli a vsugerovali si, že jsem Chorvat. A na telefonech mi samozřejmě ukazovali tamní fešnou prezidentku Kolindu, kterou si ostatně stáhl do mobilů celý Blízký východ. A protože v angličtině není hned jasné, jestli je řeč o prezidentovi či prezidentce, tak mě jejich řeč zpočátku vyvedla z míry.

O politice se ovšem v práci bavíme častěji. A musím říct, že to, co z kolegů leze, je dílem bizarní, dílem tak hrozné, že si to my Češi ani nedovedeme představit.

Třeba jeden kolega z Egypta tuhle vyprávěl příběh, kterému zaručeně nebudete věřit. A přece je to pravda, najděte si to na webu. Před pár lety uspořádala tamní armáda (což je klíčová síla v zemi) televizní představení, během kterého se pochlubila světovým úspěchem. Egyptským vojákům se podařilo vyrobit přístroj, který jakýmsi tajemným zářením léčí AIDS i žloutenku typu C. A aby toho nebylo málo, tak tento přístroj tím samým zářením dokáže ugrilovat i masové koule kofta!

Nelžu vám, tohle bylo oficiální prohlášení. Generálmajor Ibrahim Atti řekl, že úspěšnost u AIDS je 100, u žloutenky pak 95 procent. Prezentaci přístroje viděla celá země – a byla z toho paf. V Egyptě se o výrocích armádního velení raději moc nepochybuje. Mnohým Egypťanům dokonce lichotilo, že jejich země má po pyramidách další světový zářez. Co se nepodařilo západním vědcům s nobelovkou, to nakonec vyléčí egyptský desátník s masovými koulemi! Jaj, na nás od Nilu si jen tak nepřijdou!

Na druhou stranu na některé Egypťany bylo tohle přece jen moc. Skepse byla hmatatelná. Jakýsi americký profesor egyptského původu se nechal v televizi slyšet, že je to celé absurdní. „Věřím ještě, že egyptská armáda dokázala postavit gril na masové koule. Ale nevěřím, že přitom někomu vyléčila AIDS.“ Drzému profesorovi prý vláda zrušila víza a zakázala další vstup do země. Kritických hlasů ale přibývalo, a tak po několika dnech armáda přestala o přístroji mluvit. Časem aféra utichla – ale o Egyptě prozradila skoro všechno.

A tohle je ještě dobré. Egyptští kolegové své historky alespoň vyprávějí s ironickým úsměvem. To lidé ze Sýrie či Jemenu o domácí politice nechtějí mluvit vůbec. Jaká je proti tomu úleva, že u nás řešíme spíš jen diplomové práce politiků! Neříkám, že je u nás všechno fajn, a rozhodně tu nechci oslavovat střety zájmů a všelijaká šméčka. Ale pořád máme štěstí, že jsme se narodili u Sázavy a Moravy, a ne kousek od Nilu…