Madam Trafačka

Psal se rok 2006, v Česku hráli Lou Reed s Johnem Calem nebo Nick Cave, Národní knihovna vyhlásila soutěž na budovu, která nikdy nevznikla, policie rozprášila CzechTek a Kunderova Nesnesitelná lehkost bytí vyšla poprvé oficiálně česky. A v zaprášené fabrice ve Vysočanech začala vznikat jedna z dnes nejvýznamnějších tuzemských galerií současného umění.

U zrodu Trafo Gallery, která letos slaví patnáct let své existence, stáli respektovaní čeští výtvarníci, známá postava české graffiti scény Jan Kaláb a multižánrový umělec Jakub Nepraš. K uskutečnění svých vizí potřebovali někoho praktického, kdo dokáže sehnat povolení, razítka a hlavně peníze. A právě tak se spoluzakladatelkou a organizátorkou stala Blanka Čermáková. „Nezalekla se a nezištně do toho s námi šla. Asi nemusím zmiňovat, že jsme nedisponovali ani korunou,“ vzpomíná Jan Kaláb.

Brzy se ke skupině připojil ještě malíř, sochař a performer Michal Cimala. A Blanka Čermáková je dnes ředitelkou Trafo Gallery.

Dětství s Rusy

V občance má uvedeno jako místo narození Boskovice, ale v tomto moravském městě byla ve skutečnosti jen jedinkrát – když přišla koncem září 1979 na svět. „Maminka pocházela z Blanska, kde nebyla porodnice, tak mě odjela porodit do Boskovic. Na Moravě jsem ale nevyrůstala, s rodiči a starším bráchou jsme se přesunuli do Turnova, tam se odehrálo celé moje dětství a dospívání,“ vypráví Blanka Čermáková. Ve městě u Českého ráje díky rodičům odmala poznávala umělecké prostředí: Blančin otec je šperkař a umělecký kovář, maminka byla učitelka češtiny a oba učili na místní střední uměleckoprůmyslové škole, která na menším městě fungovala jako přirozené umělecké centrum.

„Zatímco máma opravovala písemky, prolézala jsem školu a prohlížela si studentské práce. Táta s přáteli pořádal výstavy šperků, jezdili jsme na vernisáže do Mladé Boleslavi, Liberce i do Prahy,“ vzpomíná. U Čermáků doma visely originály a rodinný přítel udělal sedmileté Blance bustu. „Stále existuje, ale já se na tu sedmiletou, trochu oplácanou holčičku s dlouhými vlasy nějak nedokážu dívat,“ usmívá se Čermáková.