Radovesickou výsypkou

Leckde na Ústecku a Karlovarsku dostal Andrej Babiš v prvním kole prezidentské volby víc hlasů než Miloš Zeman před pěti lety. Dá se tedy říct, že politická nálada zdejších obyvatel zůstává neměnná – protestní, rozhořčená vůči (zejména pražskému) establishmentu.

V jiném ohledu ale rozsáhlé území pod Krušnými horami prochází gigantickou proměnou, díky níž zdejší krajina získá výrazně jinou podobu, než jsme znali dosud. Na severozápadě Čech vznikla tři velká jezera, z nichž největší – Medard na Sokolovsku – má rozlohu 494 hektarů (obvod měří 12,4 kilometru). Chystá se pět dalších, až trojnásobně velkých, hloubka dosáhne až 150 metrů.

Jedním z míst, kde lze ochutnat nadějný přerod kraje zdevastovaného těžbou uhlí, je také bývalá Radovesická výsypka. Nedávno zde Klub českých turistů vyznačil novou trasu, která spojuje město Bílina a Kostomlaty pod Milešovkou. Prošel jsem ji na přelomu roku a je to takřka nepopsatelný zážitek.

Stávalo tady pět vesnic, od roku 1971 se sem pomocí pásového dopravníku sypala zem z dolu Maxim Gorkij. Mocnost výsypky je 50–70 metrů, někde pod nohama výletníka je rovněž kostel – budovatelé komunistických zítřků se ho neobtěžovali ani zbourat. V roce 2003 začala rekultivace a dnes se odsud otevírají dechberoucí výhledy na vrch Bořeň a dominanty Českého středohoří a také na doly, elektrárny, sídliště…

Pěstuje se tu les, vznikají jezírka a tůně, značná část území je ponechána napospas přirozené obnově. Při chůzi po rozlehlých pláních si připadáte jako na Islandu nebo ve Skotsku, informační cedule vás ujišťují, že hmyz a ptactvo zde mají ráj na zemi. Aspoň že tak.