Syn české dívky a německého okupanta

Otto Wilhelm Rinke se vyučil uměleckým řezbářem. V roce 1936 (to mu bylo dvacet a Německo se vzpamatovávalo z krize) se dobrovolně přihlásil k armádě. Dostal se k výsadkářům, ale brzy si zmrzačil nohu. Nastoupil proto k policii a za války byl poslán do českých zemí. Většinu času strávil v Táboře, kde žila i švadlena Helena Samcová.

Její těhotenství způsobilo ve městě veliký poprask. A v její rodině ještě větší. O osm let starší příslušník říšských okupačních sil se zachoval čestně a chtěl rodiče požádat o její ruku. To ale nepřicházelo v úvahu! Zejména Helenin tatínek byl neoblomný.

I německý důstojník musel čelit komplikacím – přivedl do jiného stavu českou dívku. Předtím, než by vůbec mohlo dojít ke svatbě, musel být detailně prozkoumán nevěstin původu. Dokonce musela požádat o německé občanství… a kvůli tomu se Otto Rinke junior narodil těsně před svatbou.

Tři mrtví za čtyři roky

Narození vnuka obměkčilo chování babičky – začala rodinu dcery navštěvovat. Děda nezměnil postoj ani o píď.

Brzy po narození syna dostal policista Rinke nápad, že by mohl poslat svoji českou ženu s dítětem do Německa. K jeho rodině. Helena souhlasila. U tchyně a švagrové se však cítila osaměle – neuměla německy. Po několika měsících proto požádala muže, aby se mohla vrátit domů. Jenže atmosféra v protektorátu se mezitím změnila. S blížícím se koncem války stoupala nervozita na obou stranách.