Sekretářka Audrey Hepburnové

V roce 1953 měl premiéru film Prázdniny v Římě. „K nám do kanceláře tehdy přišla jedna slavná herečka a sháněla dívku, která by jí pomáhala,“ zní v audiozáznamu, který s hrdinkou tohoto příběhu pořídili žáci České školy ve Florencii. „Stála jsem kousek od ní a říkám anglicky: Šťastné to děvče, které bude u vás pracovat! Ona se po mně ohlédla, prohodily jsme pár slov. A tak začala moje práce pro Audrey Hepburnovou.“ Trudy Bandler byla v té době sekretářkou ředitele italské pobočky filmové společnosti Paramount Pictures.

Hollywoodská hvězda, která za zmíněný film dostala Oscara, posílala pro svoji asistentku každý den chvíli po poledni auto s šoférem. „Bydlela ve vile kousek za Římem a hned první den se mě zeptala, jestli jsem už obědvala. Odpověděla jsem, že ne, protože jsem neměla čas, ale že to nevadí. Kdepak, odpověděla Audrey, když se pracuje, musí se i jíst. A jelikož služebná měla zrovna den volna, odešla do kuchyně a sama mi připravila dvě housky a sklenici mléka. A taky kus svatebního dortu, protože pár dnů předtím měla svatbu s hercem Melem Ferrerem. Pamatuju si, že na podnose byla i malá vázička s jednou růží.“

Audrey Hepburnové bylo v té době pětadvacet let, Trudy byla o čtyři roky mladší. Pracovaly spolu tři měsíce. „Když se Audrey před Vánoci roku 1954 loučila, přišla nám popřát hezké svátky. Přinesla také dva dárky, jeden pro ředitele a jeden pro mě. Šéf dostal větší krabici, však mi taky povídal: Vidíš, I’m boss, tak mám větší! Můj dárek byl menší, ale když jsem ho rozbalila, nevěřila jsem svým očím: byly to zlaté hodinky Rolex.“ Jen o několik let dříve se přitom Trudin život nevyvíjel směrem, který by dával něco takového tušit…

Pláč = slabost a ostuda

Před válkou bydlela s rodiči v centru Plzně. Její tatínek pomáhal svému otci v rodinném obchodě s koženými výrobky. V září 1939 měla Trudy nastoupit do obecné školy. Ještě předtím však židovské rodiny, které si to mohly dovolit, začaly posílat svoje děti na Britské ostrovy, a to prostřednictvím organizace Kindertransport, za jejímž vznikem stál Nicholas Winton. S pomocí Červeného kříže byly z Prahy vypravovány vlaky, kterými odjelo více než šest stovek dětí.

Trudy měla výhodu, že v Anglii žil její strýc. Po příjezdu do Londýna začala navštěvovat místní školu, která byla ale zanedlouho evakuována ve venkov. Strýček ji zapsal do české školy. „Někde se o ní doslechl, neznal podrobnosti. A ukázalo se, že ji založil nějaký církevní řád z Moravy už někdy v roce 1700, takže tam česky nikdo neuměl,“ zavzpomínala Trudy o desítky let později pro Paměť národa.