Františkova droga

„Jsme spíš jako rodina. Dám jim vědět, že mají být zítra ve čtyři ráno u Teska, a je už na nich, jestli tam budou, nebo ne. Mají mobily, můžou si informaci rozšířit mezi sebou. Nepřistupuju k nim jako člověk zvnějšku. Dá se říct, že jsem jeden z nich.“

Tak pravil František „Ferda“ Kynčl v rozhovoru pro digitální platformu Reportér Premium. Čerstvý laureát Ceny Via Bona v kategorii Umění žít spolu se věnuje lidem bez domova, které zapojuje do pravidelných úklidů dvou měst – Tábora, kde žije, a Českých Budějovic.

„Člověk bez domova může strávit noc v nějaké noclehárně, ale přes den příliš na vybranou nemá – může zkoušet žebrat, ale to mu na sebevědomí nepřidá. Možnost vykonávat užitečnou činnost mu dá šanci se aspoň na chvíli osvobodit od pocitu studu a méněcennosti,“ přibližuje projekt, který by rád rozšířil do dalších měst a který lze podpořit prostřednictvím služby Darujme.cz. Součástí nezvyklé iniciativy je i odměna: za každou hodinu práce dostane brigádník šedesátikorunovou stravenku.

„Zkraje jsme asi museli působit jako kmen hotentotů,“ říká vyučený zahradník František Kynčl, dnes zaměstnanec Technických služeb Tábor. „Postupně se to ale zlepšuje a dnes už jsme docela sehraný tým, za kterým snad zůstává i nějaký výsledek,“ dodává a popisuje, jak to probíhá: „Vždycky musím jasně říct, kam jdeme a co se má udělat. Jinak by docházelo k chaotickému pohybu a k ničemu by to nevedlo. Obvykle pracujeme dvě až tři hodiny.“

Když jsem mluvil s lidmi z městské a farní charity, kteří se o rozjezd nápadu rovněž zasloužili, řekli mi: „František svým posláním fakt žije, je to jeho droga. A dává tomu hlubokou a upřímnou lásku k bližnímu, což dokáže málokdo.“ – „Když žijete na ulici, lidé se na vás dívají s opovržením. František těm lidem dává najevo, že mu na nich záleží. Což je základní předpoklad toho, aby se mohli začít měnit.“