Poznejte voliče ANO

Na přelomu let 2017 a 2018 jsem ve městě Orlová na Karvinsku zjišťoval, proč tam ve druhém kole prezidentské volby dostával Miloš Zeman kolem osmdesáti procent hlasů. Byly to poučné dny a noci. Lidé mimo jiné oceňovali, že to byl jediný politik z Prahy, který měl odvahu přijet, postavit se na náměstí a mluvit srozumitelnou řečí.

Letos jsem něco podobného zažíval v Ústeckém kraji, byť dopátrat se příčin obliby Andreje Babiše bylo o něco náročnější (reportáž o tom najdete na straně 28 tištěného vydání nebo v digitálním vydání zde). Zatímco na Karvinsku měli lidé srdce na dlani a byli ochotni na potkání odvyprávět svůj životní příběh a dopodrobna rozebrat důvody svých preferencí, v severozápadních Čechách šly letos hovory o politice někdy docela ztuha.

Potřeba postěžovat si na poměry (a na Pražáky) byla v Orlové úměrná vzdálenosti od hlavního města, množství vypitých piv a panáků i zklamání z polistopadového vývoje v regionu. Chvíli mi přišlo, že hlas pro Zemana byl ve Slezsku usazen hlouběji v hodnotovém žebříčku. Že byl idealističtější, zatímco volba pro Babiše, na jehož vládě lidé oceňovali zvyšování penzí a platů či snížení jízdného, je jen pragmatická. To je však dáno spíše rozdílnými pravomocemi prezidenta a premiéra.

Ve skutečnosti se ony důvody podobají.

Myslí, že se posmíváme

41 973. Tolik voličů ubylo Andreji Babišovi mezi minulými a letošními volbami. Sice je to víc, než by se vešlo na kterýkoliv z českých fotbalových stadionů, ovšem v celkovém poměru jde o minimální úbytek. Ve sněmovních volbách v roce 2017 získalo Babišovo uskupení 1 500 113 hlasů, nyní jej volilo 1 458 140 lidí. V procentech – pokles z 29,6 na 27,1 – to vypadá výrazněji, protože letos hlasovalo více lidí než před čtyřmi lety, ale z hlediska absolutního počtu hlasů pro ANO o velký rozdíl skutečně nejde.