Soud rozhodl: Pražský hrad není soukromý vnitroblok

Letos v létě uplyne pět let od chvíle, kdy byly u Pražského hradu zavedeny bezpečnostní kontroly. A vloni v březnu byl areál Hradu odříznut od okolního světa úplně (s výjimkou období od května do října). S odvoláním na virovou epidemii se všechny brány zamkly, zůstal jen průchod pro zaměstnance. Z území o rozloze třiceti hektarů je neprůchodná bariéra.

„Zásadní informací je, že Hrad je uzavřen z důvodu vládního nařízení, které platí pro všechny hrady a zámky v České republice,“ nechal se v minulém týdnu pro ČTK slyšet hradní mluvčí Jiří Ovčáček. Je legální zbavit veřejnost možnosti procházet rozsáhlou částí města, kterou Češi tradičně považují za svoji? Právník Pavel Uhl k tomu říká: „Lidé okolo prezidenta zřejmě vycházejí z předpokladu, že areál Hradu má charakter soukromě spravovaného dvora, kam si někoho můžou pustit, a někoho nikoliv. Čili že je to něco jako vnitroblok.“

Možnost zjistit, jestli je Pražský hrad opravdu soukromým vnitroblokem nebo veřejným prostranstvím, nabídlo nedávné svolání demonstrace na náměstí svatého Jiřího, což je plocha mezi katedrálou svatého Víta a Starým královským palácem. Datum shromáždění stanovil spolek Kverulant na neděli 18. dubna – u příležitosti Mezinárodního dne památek a sídel.

Normálně se tu žilo

Ohlášení demonstrace putovalo na pražský Magistrát, který svolavatele vyzval k doložení souhlasu vlastníka pozemku. To se nestalo, takže shromáždění bylo de facto zamítnuto. Proti tomu se Kverulant odvolal k ministerstvu vnitra, které ovšem magistrátní rozhodnutí potvrdilo. Vycházelo přitom z předpokladu, že Hrad není veřejný prostor.

Vojtěch Razima se spolku Kverulant jako organizátor shromáždění podal proti tomuto výkladu žalobu. A soud vzhledem k blížícímu se datu ohlášky jednal rychle: jednání nařídil na pátek 16. dubna. Podstatou sporu bylo právě to, zda je Pražský hrad veřejným prostranstvím, a zda se tedy v jeho areálu mohou konat shromáždění i bez souhlasu vlastníka.