Je to náměstí? Je! Tak má být přístupné
14. března 2021
Reportér 03/2021 · Číslo 79Je to náměstí? Je! Tak má být přístupné
14. března 2021
Reportér 03/2021 · Číslo 79Je to náměstí? Je! Tak má být přístupné
Tahle země má určitě důležitější problémy. Nesmyslné uzavření areálu Pražského hradu však představuje lapálii, kterou snad půjde v dohledné době rozlousknout. Pokusí se o to shromáždění, jež odpůrci uzávěry svolávají na polovinu dubna na zdejší náměstí U svatého Jiří. Výsledkem by mělo být soudní rozhodnutí, zda je sídlo českých panovníků soukromý vnitroblok, nebo veřejné prostranství.
Letos v létě uplyne pět let od chvíle, kdy se z návštěvy Pražského hradu stala zábava pro otrlé. Policejní kontroly s rámovými detektory spojené s osobní prohlídkou způsobovaly dlouhé fronty, v nichž se čekalo až desítky minut. Mnozí Češi se začali návštěvě Hradu vyhýbat.
Přesně před rokem pak byl areál Pražského hradu odříznut od okolního světa úplně. S odvoláním na virovou epidemii se všechny brány zamkly, zůstal jen průchod pro zaměstnance. Od poloviny května byl Hrad pět měsíců otevřený, dokonce ubylo kontrol. Od října však zůstává znovu nedobytný, projdou opět jen lidé pracující uvnitř, případně jejich návštěvy. Pro obyvatele hlavního města má popsaný stav praktické důsledky. Z území o rozloze třiceti hektarů se stala neprůchodná bariéra, která lidem brání při pěších cestách do práce, domů či na procházku. Odříznuta zůstala i katedrála sv. Víta nebo třeba pošta, která sloužila lidem z okolí.
„Nic takového si nedovolili ani komunisti včetně Gottwalda a Husáka, a jak jsem zjišťovala, tak ani nacisti za války,“ říká pětasedmdesátiletá Jana Titlbachová. Na Hradčanech žije přes půl století, její dědeček pracoval jako osobní řidič prezidenta T. G. Masaryka. Ona sama působila v Útvaru rozvoje hlavního města Prahy a vedla Galerii Anderle v Pelléově vile, v letech 2006 až 2010 byla rovněž zastupitelkou Prahy 1 za Zelené. Nyní je odhodlaná účastnit se jakéhokoliv protestu, který pomůže současnou situaci změnit. „Odmítám se podřizovat aroganci moci. Člověk vždycky něco zmůže. Nebo to má aspoň zkusit,“ věří důchodkyně, která bydlí v hradčanské části Nový Svět.
I kvůli paní Titlbachové a dalším lidem, kteří Pražský hrad považují za přirozenou součást města, a nikoliv za soukromou rezidenci, jsme se pokusili zjistit, jakou právní povahu má vlastně rozhodnutí o uzavření areálu Hradu.
Právník s bohatou novinářskou zkušeností Tomáš Němeček konfrontoval Kancelář prezidenta republiky již ve věci informací týkajících se amnestie Václava Klause či platů a odměn zdejších zaměstnanců. Když letos v polovině února požádal o poskytnutí rozhodnutí o uzavření areálu Hradu, dostal z legislativního odboru odpověď: „Za daného právního stavu a vládou závazným způsobem nastavovaných omezení není důvod, aby KPR vydávala zvláštní rozhodnutí o uzavření.“ Advokát to komentuje lakonicky: „Takže se Hrad zavřel sám od sebe.“
Podpořte Reportér sdílením článku
Rád jezdí sbírat příběhy tam, kam ostatní novináři nezabloudí.