O zmařené zakázce

V září napsal do Hradce Králové obchodník z Pekingu, že ruší objednávku. Klavíry značky Petrof za 5,3 milionu korun stornoval s vysvětlením, že nechce riskovat pokutu. Čínské vedení vyhrožovalo embargem na české zboží v odvetě za návštěvu předsedy Senátu na Tchaj-wanu.

Tak odstartovala velmi působivá kapitola v dějinách novodobého mecenášství. Majitelku podniku Zuzanu Ceralovou Petrofovou kontaktovali manželé Karel a Štěpánka Komárkovi. Nabídli, že od ní klavíry koupí a rozdají školám, které pořádný nástroj nejvíce postrádají. Jedenapadesátiletý Karel Komárek řídí skupinu KKCG, která působí v energetice, loterijním byznysu či informačních technologiích; autoři žebříčku nejbohatších Čechů jej umísťují na třetí místo. Rodinná nadace manželů Komárkových se angažuje mimo jiné v podpoře mladých talentů.

„Udělali jsme si inventuru základních uměleckých škol. Průměrný věk klavírů je téměř padesát let, výjimkou nejsou nástroje staré 130 let,“ říká ředitel nadace Luboš Veselý. „V koncertních sálech se nástroje mění po sedmi až deseti letech,“ doplňuje Jan Simon z Akademie klasické hudby.

Zájem o nový klavír projevilo 152 škol, komise jich vybrala jedenáct. Zajímavý je příběh dvanáctého klavíru, který putuje do Strmilova na Jindřichohradecku. „Jediný klavír ve škole je zapůjčený od paní ředitelky, která teď nemá doma žádný,“ přibližuje žák páté třídy Albert Novák. Jedenáctiletý kluk se paní ředitelky zeptal, jestli škola zkusí štěstí v akci Piana do škol. „Moc se k tomu neměla, prý nemáme šanci,“ říká na zveřejněném videu Albert, který nakonec strhl spolužáky, aby žádost vyplnili a poslali sami. Jejich přihlášky si všimla Štěpánka Komárková. A uspěli.

Tuctem klavírů celá věc nekončí: odstartovala sbírka na nástroje pro dalších pětačtyřicet škol, které komise doporučila. Jejich ředitelé vzkazují: „Jsme rádi, že si pan Vystrčil udělal výlet na Tchaj-wan!“ K hezkému gestu národní hrdosti se nyní může připojit každý.

Prvních pět klavírů daroval jejich výrobce Petrof.