Družstevní burgery z bělčického tuzexu

Rozlehlý areál Zemědělského družstva Bělčice zdobí od letošního března prodejna, která by se neztratila ani v centru velkoměsta. Nabídku čerstvého masa a uzenin doplňuje skvělé pečivo, v kravíně si načepujete čtyřprocentní mléko a na vrátnici si můžete k nákupu přihodit pytel brambor či cibule.

Pověst prodejny na hranici středních a jižních Čech, která nabízí čerstvé maso z vlastního chovu, rychle přesáhla hranice regionu.

Zemědělský podnik v Bělčicích, v nichž žije necelých tisíc obyvatel, se stal pravidelným nákupním cílem okolních chalupářů, ale i lidí ze vzdálenějších měst, jako jsou Příbram, Strakonice či Písek. Jako jeden z těch, kteří tudy projíždějí téměř každý pátek cestou z Prahy na venkov, můžu dosvědčit, že cokoliv ze zdejšího sortimentu stojí za ochutnání – ať už jsou to burgery, paštiky, uzeniny, tlačenka, prejt, či steaky.

Při opakovaných zastávkách v Bělčicích mně ale vrtala hlavou jedna věc. Jak se stalo, že mezi stájemi pro dobytek, hangáry s polními stroji a „jezeďáckými“ kancelářemi vznikla prodejna, která by z fleku obstála v pražských čtvrtích typu Letná či Vinohrady? Kdo za tímto unikátem stojí?

Játra z Ekvádoru

Součástí bělčického zemědělského podniku je závodní jídelna, která každý všední den připraví sto padesát obědů. Necelou polovinu snědí zaměstnanci v poledne přímo tady, zbytek si odnášejí domů.